Výravské Tsunami

3. září 2018 v 7:44 | Rogue |  Akce
http://www.pardubicezive.eu/wp-content//photo-gallery/Foto_Radka_Budsk%C3%A1_1_mail.jpg
Upřímně si dost dobře nevzpomínám, kdy jsem naposledy navštívila letní parket ve Výravě. Možná to budou čtyři roky, kdy jsem tam vyrazila na koncert Chinaski. Jistá si ale nejsem a určitě vím, že jsem tam několik let nebyla. Za tu dobu se Výrava dost změnila - k lepšímu. Plátěný stánek s občerstvením nahradilo několik dřevěných staveb, kde se prodávají tekutiny i pochutiny. Velmi oceňuji, že na štítu každé boudy je cedule, která informuje, co se zde prodává; díky tomu se Vám nestane, že stojíte půl hodiny frontu a teprve před prodávajícím zjistíte, že tady pivo nepořídíte, protože čepují jen malinovku.

Akce se původně měla konat na prostorné louce, ale vzhledem k nepřízni počasí byla na poslední chvíli přesunuta na zastřešený parket. Dobrá zpráva pro ty, kteří ignorovali předpověď a nevzali si pláštěnku a horší zpráva pro ty, kteří kolem sebe mají dostatek volného místa k pohybu a dýchání. Nicméně se pohyb účastníků po areálu parketu rozptýlil a nebylo to tak horké (a namačkané) jak se zdálo zpočátku. Zaujali jsme velmi výhodnou pozici, která nebyla pod střechou nicméně nás částečně chránili alespoň stromy (a taky ta pláštěnka) a velmi dobře jsme viděli na účinkující - to se mi na koncertech příliš často nestává.
Jako první měli vystoupit Debill Heads nicméně v den výstupu oznámili pořadatelům a svým fanouškům, že nedorazí. Organizátoři na to zareagovali skvěle a na poslední chvíli sehnali kapelu Band-a-SKA. Tuhle kapelu si velmi dobře pamatuji, viděla jsem ji právě ve Výravě na společném výstupu s UDG. Nicméně to nebyl natolik boží zážitek, abych se vypravila na parket bez večeři a v největší průtrži mračen. Do Výravy jsme tedy přijeli okolo osmé hodiny, kdy na scénu vtrhla kapela Jelen.


Na kapelu Jelen jsem se velmi těšila; jednak se na podzim chystám na jejich koncert a tohle byla malá ochutnávka, která mě velmi navnadila a potom mi jsou její členové lidsky sympatický - zdá se mi, že je to hraní opravdu baví. Chápejte, nechci tu o nikom z hudební branže říkat, že jej to nebaví, ale upřímně všechno to cestování po festivalech, koncertech a dalších šňůrách je vyčerpávající. Denně najezdíte stovky kilometrů, několikrát zahrajete to samé a všichni čekají báječný zážitek a vůbec je nezajímá, že vám zrovna není nejlépe anebo byste radši leželi u bazénu, než se potili na jevišti. Ale z kapely Jelen tryskala čirá radost z toho, že můžou stát před námi a hrát a užívali si ty písničky stejně jako jejich publikum, a to se mi ohromně líbilo. Kromě svého repertoáru předvedli také píseň z Balady pro Banditu - Zabili, Zabili. Říkali, že je to taková jejich kapelní hymna, kterou si hrají okolo čtvrté hodiny ranní, když se odebírají ke spánku. Několik jejich písniček okořenila Kateřina Marie Tichá, která přijela s nimi a poslední song si s nimi zazpíval Vašek Bláha z Divokého Billa, který měl na podium přijít posléze.


Předpokládám, že nemusím dlouze představovat hlavní tahák večera; kapelu Divokej Bill. Billové se pohybují na scéně už mnoho let a neztrácí na kvalitě; jejich poslední deska Tsunami je opravdu výborná. Mnoho kapel vyletí na hudební nebe, jsou chvíli populární, ale posléze se rozpadají, nedokáží přijít s něčím, co by mělo osobitou nálepku jejich tvorby, ale zároveň nenudilo, přestože se jedná o x-té album. Tohle DB dokáže! I když mají na kontě mnoho alb, nespočet koncertů a několik krušných kapelních let, kdy nebylo jasné, zda to vůbec ustojí a budou pokračovat dál, tak všechno dokázali překonat a především (což fanoušky zajímá nejvíc) pořád udržují ba dokonce zvyšují svou laťku a vždy přijdou s něčím, co vás dostane, pobaví a nadchne.
Koncert čerpal písně především z poslední desky Tsunami, ale sáhli také po starých klasikách jako například Lásko, Sudička, Rozárce nebo Plakala. Upřímně mě hodně mrzelo, že nezazněla píseň Dávno, kterou opravdu zbožňuji, ale co se dá dělat. Koncert byl obohacen vtípky (někdy i neplánovanými) a také ohnivou show.

Posledními vystupujícími byli Horkýže Slíže - ty jsem naposled viděla ještě déle než jsem nenavštívila Výravu. První, co mě udivilo byla přítomnost ženy v jejich ryze pánském uskupení. Celý koncert jsem na to civěla, uvažovala, zda to je výherkyně nějaké nezvyklé soutěže (něco na styl "zahraj si se svou oblíbenou kapelou) nebo se jedná o zajímavý experiment ze strany Horkýže, kteří čekají, co jejich fanoušci na to. Ale zdá se, že je to myšleno zcela vážně a baskytaristka je plnohodnou členkou jejich kapely. Nemůžu proti tomu nic namítat, hrála výborně. Horkýže jsem viděla a slyšela ráda, i když uznávám, že jsem úplně zapomněla, jak moc sprostí jsou :D Zahráli prakticky všechny moje oblíbené písně a mohla jsem se bavit jejich fórky skrytými do gest a mimiky. Zpěvák Kuko má velmi neobvyklou práci s prostorem; zpěváci se obvykle pohybují jen vepředu a výjimečně si odskočí na pravou či levou stranu jeviště. Kuko lítal doslova všude - zleva doprava a naopak, zacházel i úplně dozadu.

Co víc dodat? Výrava opět nezklamala a jsem plná hudebního nadšení.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama