Akustický podruhé (a naposled?)

17. srpna 2018 v 15:32 | Rogue |  Akce
Ono pověstné do roka a do dne se naplnilo a kapela Imodium se vrátila do Hradce Králové, aby si zopakovala akustický koncert. Zážitky z loňské produkce byly nádherné a proto jsem s návštěvou neváhala ani chvíli.
Koncert se uskutečnil v prostorách staré radnice (na nádvoří pod širým nebem) a servis zajišťoval přilehlý bar. Ti šťastnější (dříve příchozí) obsadili nemnoho stolků s židlemi a ostatním lidem nezbylo nic jiného než spoléhat na sílu vlastních nohou. Nakonec u koncertů tohoto typu (této hudby) mi stání nijak nevadí, jelikož si neumím představit, že bych seděla a nemohla se pořádně vrtět do rytmu, občas si zaskákat. Produkce byla zdarma a pomyslným vstupným se stal podpis petice, která požaduje zákaz používání zvířat v cirkusech; ráda jsem podepsala a doufám, že se dobrá věc podaří prosadit.
https://media.novinky.cz/713/637134-top_foto1-btvmz.jpg?1506675606



I tentokrát zahajovala kapela Vivian; už to nebyly nejistí mladíci, kteří neví kam s očima, ale vyzrálejší hudebníci. Zpěvák se statečně snažil komunikovat s publikem, byť se mu velké odezvy nedostávalo. Představoval písně kapely, mluvil o jejich hudebních počinech a především zpíval. Stejně jako loni mě dostala barva hlasu - neumím to dost dobře popsat, ale mám za to, že podobnou barvu a intonaci vlastní i zpěvák Imodia Thom nebo například Ed Sheeran - jedná se o jakousi naléhavost, drobnou naříkavost, kterou dokáží do svého hlasu dostat a tím zabrnkat nejen na posluchačovo ucho, ale také srdce. Některé písně mě opravdu zaujaly a pobrukuji si je i nyní.

Jen co předkapela dohrála nastoupili Imodia. Ocenila jsem, že se obešlo bez dlouhých průtahů, vše se odehrálo v řádu minut. Kapelu Imodium už znám mnoho let a mám ji rok od roku raději. Líbí se mi jejich melodie, oceňuji jejich texty a nápady, které do své tvorby vkládají a také to, že se tím snaží upozornit na problémy, kterých si veřejnost příliš nevšímá. Sebepoškozování je dnes "profláklý" jev a lidé mu věnují pozornost a snaží se postiženým pomoct, ale v době, kdy kapela přišla s písní Žiletko, má lásko, to bylo jinak. Podobně je to s písní Příběhy o synovi; počet sebevražd mladých lidí stoupá. A kdo se o zajímá?
Musím přiznat, že v porovnání s loňským koncertem mi tento přišel o něco slabší. Nejde o to, že by hráli špatně! Ale úplně mi to nesedělo. Kapela byla poměrně "rozjetá" - jsou tu v silně domácím prostředí, a proto různé interní vtípky nebraly konce. Trochu je zlobila technika, což také udělalo svoje. K mému zklamání nezazněla prakticky žádná z mých milovaných písniček - to samozřejmě nelze přičítat na vrub kvality koncertu, to jsou moje subjektivní pocity, ale víte, jaké to je. Napříště bych snad ocenila klasický koncert - se vstupným, ale s pořádnou produkcí.

(jedna z mých oblíbených, co nakonec zazněla)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama