Jak se do lesa volá...

13. listopadu 2015 v 13:13 | Rogue |  Hvězdný deník
Dočetla jsem se zajímavou věc a to, že kočky si pamatují jak se každý člověk, který s nimi přišel do styku, na jejich kočičí adresu choval. Záhy mi na mysl vytanula vzpomínka na babiččina kocoura a přísloví, že jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. A to v tomto případě úplně neplatilo.


Mám kočky až nezdravě ráda a jakmile se v mém okolí objeví, neváhám se rozplývat. Ke kocourovi jsem se chovala jak k pánovi tvorstva, v krámě jsem přesvědčovala babičku, ať mu koupí masovou kapsičku, co má tak rád, sestrojovala jsem mu různé důmyslné hračky, aby se bavil a především jsem toužila po jeho pozornost a tom, abych ho směla hladit. A víte co? Pohladit se čas od času nechal, ale v zásadě u toho měl výraz trpitele, vůbec nepředl a neváhal mě kousnout, když jsem ho hladila moc dlouho. Vůbec nemluvím o tom, jak zákeřně na mě číhal za gaučem, aby mohl vyskočit, když jdu kolem a zaseknout mi drápy do lýtka. A jak ze mě chtěl udělat druhého Jana Žižku?
Zato babička, babička byla jeho miláček. Na babičku předl už z dálky, večer ji lehával na klíně a nechával se hladit a nosil ji dárky v podobě myší a jiné havěti. A babička? Babička ho neváhala přetáhnout po hlavě, když ji vyskočil na kuchyňskou linku. Když ji dobromyslně obdaroval polochcíplou myší, zkušeně ji trefila pantoflí, kocoura chytila za kůži na krku a i s úlovkem ho vyhodila ven se slovy "Až si to sežereš, vrať se" a to vůbec nemluvím o zkušené síle zápasníka, se kterou ho přimáčkla ke křeslu, když mu potřebovala dát prášky na odčervení.
Uvažuju nad tím a říkám si, zda měl kocour pocit, že mu podlézám, zatímco babi je rovnocenný partner. Anebo měl zvrácený žebříček hodnot. Já nevím. Ale nějak mi ten fakt s pamětí nesedí.
https://reviewrantrave.files.wordpress.com/2011/11/puss-in-boots-shrek-497126.jpeg
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám tu?

Ano
Ne

Komentáře

1 Janiss Janiss | Web | 14. listopadu 2015 v 20:31 | Reagovat

hmm já ti nevím, já nejsem zrovna kočkomil, na mě to jsou moc velké svině a jejich věrnost je dle mě nulová :D

2 Káťule Káťule | Web | 15. listopadu 2015 v 0:45 | Reagovat

Musím souhlasit s Janiss :D. Chápu, že někomu třeba přijdou roztomilé, ale... Já jsem ráda, že se můžu vymluvit na svou alergii (kterou mám na kočky vážně hroznou) - nikdo mě pak nenutí se jen vyskytovat v jejich blízkosti :D

3 Anytt* Anytt* | Web | 15. listopadu 2015 v 17:29 | Reagovat

Můj pes taky nesnáší, když se mu někdo podbízí, takže bych řekla, že to byl ten důvod.
Jinak, já kočky zrovna dvakrát nemusím, takže já bych byla ta, která by kocoura ostražitě pozorovala (protože se koček i bojím) a hlídala si záda.

4 Angie Angie | Web | 26. prosince 2015 v 18:12 | Reagovat

Ke kočkám jsem dost dlouho měla stejný vztah jako první dvě dámy, teď jsem řekněme shovívavější kvůli burmillám. Ale kočku jiného plemene bych nechtěla a právě proto, že burmilla je tzv. kočkopes, tudíž mi povahou vyhovuje. Každopádně alergii na kočky mi zjistili taky, resp. na to, co nosí v kožíšku a u kočky je to ještě horší (ten kožíšek), než u psa, můj milovaný ridgeback je naštěstí krátkosrstý, takže já to spíš vidím na to štěně.

Každopádně myslím, žes měla ukázat větší sílu, aby tě kocour respektoval, víš co, zákony divočiny, tady se na masové kapsičky nehraje :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama