Prosinec 2012

Věčnost

31. prosince 2012 v 10:05 | Rogue |  Bylo i nebylo aneb rok 2012
Kolikrát ani nečekáte co by mohlo zdánlivě prosté gesto spustit za akce a reakce.

"Říkala jsem si, že bych tam jela. Ale nechci jet sama. Vím, žes o tom mluvila a tak si říkám, že by jsme mohly jet spolu. Co ty na to?" s chvěním v konečcích prstů jsem hleděla na černovlásku. Její oči se rozzářily. "To by bylo super!" přikývla nadšeně. "Taky nemám s kým jet. Jestli to vyjde tak to bude paráda." usmívala se radostně.
"To bude víc než paráda." souhlasila jsem a rázem jsme přešly do podrobného plánovaní.

Žít okamžikem

30. prosince 2012 v 9:00 | Rogue |  Bylo i nebylo aneb rok 2012
Projekt nám pomalu finišuje, rok se chýlí ke konci ;-) Tahle povídka je možná v něčem podobná té úplně první. A nebo je taky zcela jiná :-)

"Dovol mi jednu otázku. Jednu jedinou." řekl a podíval se na mě.
"Prosím." řekla jsem štiplavým tónem a založila jsem si ruce na prsou - měl to být neklamný znak toho, že jsem naštvaná, ale on si toho nijak moc nevšímal.
"Nemohla jsi být tak nesmírně, nesmírně laskavá a jenom jednou jedinkrát ve svým životě někoho poslechnout?!" zeptal se rozhořčeně. "Jen jednou. Zkus to není to špatný. Někdy mají ostatní dobrý rady a kdyby ses jimi řídila tak by sis nemusela tolik rozbít čumák a pak naříkat."
"Neboj se, i kdybych naříkala tak ne u tebe." vyštěkla jsem. "Takovou radost ti neudělám."

Překvapení

29. prosince 2012 v 18:53 | Rogue |  Bylo i nebylo aneb rok 2012
Málokdy očekávám to co mi život naservíruje. Většinou jsem překvapená - nutno dodat, že i to překvapení má tendenci se měnit neboť někdy je příjemné a milé jindy bych se radši neviděla - a to překvapení už vůbec ne.
Protože nejsem sobec ráda překvapuju i ostatní. Jenže situace se někdy otočí a ten kdo měl být tím překvapeným daleko více překvapí mě.

Propast

28. prosince 2012 v 8:05 | Rogue |  Bylo i nebylo aneb rok 2012
Po včerejší romantice se malinko schladíme ;-)

Občas do vašeho života přijde někdo o kom jste přesvědčení, že chcete, aby s vámi zůstal navěky, neustále toužíte po tom, aby jste s ním byli v kontaktu, myslíte si nikoho lepšího už nebude. Nic mezi vámi nestojí, jste jakoby propojení nějakým nadpozemským poutem a všechno je jiné a lepší když je s vámi.
Malujete si všechno co spolu zažijete, kam se spolu podíváte, co společně provedete, sníte, jakoby pořád jste s ním. No, není to úžasné?! Někoho takového jste si přeci přáli potkat po celý svůj život.
Jenže najednou jako kdyby jste klopýtly. Překročily nějakou podivnou hranici, bludný kořen. Ta osoba je vám najednou vzdálenější, přestože se nepřestěhovala ani neřekla nic co by vás mohlo nějak ranit.

Bohémská

27. prosince 2012 v 15:10 | Rogue |  Bylo i nebylo aneb rok 2012
Jedna romantika, prosím ;-) Snad vás nerozbolí zuby.

Vyšla jsem ze dveří a za chůze jsem si dopínala bundu. K mému nesmírnému překvapení tam někdo čekal. Téměř jsem do něj vrazila jak jsem zapáleně tahala za zip a u toho se pokoušela štrachat v tašce. Povytáhla jsem obočí a už už se chystala zeptat kde se tu vzal, jelikož jsem dobře věděla, že by měl být někde úplně jinde. On mi ale vzal slova od úst, přiložil mi prst přes rty a záhadně se usmíval. " Neptej se." řekl potichu. " Neptej se kde a jak jsem se tady vzal. P rostě jsem tady. Jsem tady proto, že chci být s Tebou. Chtěl jsem tě vidět."
Otevírala jsem a zavírala pusu jak ryba na suchu. Ve finále jsem se zmohla na ubohé; " No, ale to..." a víc ze mě nevypadlo.

Jejda!

26. prosince 2012 v 16:32 | Rogue |  Bylo i nebylo aneb rok 2012
Kdo v tom pozná svou školu....?

Rozhlížela jsem se po třídě. Všichni měli hlavy skloněné nad svými písemkami a psali až se jim od propisek prášilo. Povzdechla jsem si a podívala jsem se na svůj ne příliš zaplněný papír. To zase bude známečka.
Spolužačka zachytila můj pohled. "Co je?" naznačila šeptem.
Dala jsem se do smíchu. "Nic nevim." odpověděla jsem s úšklebkem a pak jsem se rychle sehnula, abych neupoutala pozornost učitelky.

Rodinná

25. prosince 2012 v 11:28 | Rogue |  Bylo i nebylo aneb rok 2012

Dnes je na řadě jedna z těch, která by se mohla řadit do kategorie Bylo. A stále je ;-) A díky za to velmi...

S velkou radostí poznávám nové lidi, navazuju nová přátelství a dozvídám se o druhých překvapivé věci. Jenže nejsem ten typ člověka co by se vrhl do davu a začal rozdávat úsměvy a napřahovat ruce k potřesení. Jsem ráda, když mě do skupiny neznámých lidí uvede někdo koho dobře znám a kdo mi bude po dobu poznávání a oťukávání s ostatními oporou.
A tak se mi v letošním roce stalo, že jsem se velmi nepravděpodobnými cestami dostala do vskutku rozrostlé skupiny neznámých lidí - lidí, kteří se znají dlouhou dobu a jsou jeden pro druhého jako rodina. Se zajímavými pocity jsem tedy vážila cestu do místa, kde jsme se měli všichni setkat - jenže ta, která mě mezi ně nalákala se této cesty neúčastnila.

Jak si Vánoce zásadně nepředstavuju - anebo ano?!

24. prosince 2012 v 9:16 | Rogue |  Bylo i nebylo aneb rok 2012
Musím říct, že u psaní této povídky jsem vyřádila a to celkem dostatečně :-D Užijte si Štědrý den, pochutnejte si na štědrovečerní večeři a večer si rozbalte to co jste si přáli ;-)

Říkejte si což chcete, ale širší kruh rodinný je jako horská krajina - nejkrásnější pohled na ni z dálky. Z úctyhodné dálky, abych byla přesná. A proto jsou Vánoce, kdy se celé příbuzenstvo schází na jakési valné hromadě je pro mě božím trestem - za všechny hříchy co jsem spáchala a spáchat se teprve chystám.

Můj Štědrý den začíná přibližně v sedm hodin ráno, kdy mě matinka nemilosrdně vytáhne z postele, připraví moje dvě mladší sestry - pětiletá dvojčata, která od sebe nejenže nerozeznám a ty potvory toho využívají, ale taky jsou jako neřízené střely a vyšle nás koupit kapry. A protože si potřebuje zabalit dárky tak si ještě vymyslí nějakou činnost navíc. Dokud byly ty dvě v kočáru tak mi to nevadilo, prostě jsem chodila po venku a drncala kočárkem, ale od chvíle co se ty nestvůrky postavily na nohy to je k nevydržení. Zatímco držím za kapuci Hanku, aby mi nevletěla do silnice, Bára se rozběhne vpřed a její úprk, který má za cíl drásat moje nervy skončí nárazem do stromu což má za výsledek řev neskutečné hlasitosti, takže se na mě vrhne nějaká babička, která si myslí, že nebohou sestru stahuju (minimálně) z kůže. A tak ve chvíli kdy utírám Barče nudle a slzy z tváře to Hance podjede na zamrzlé kaluži, břinkne se do hlavy a začne ječet, k čemuž se její dvojče ochotně přidá, vytvoří duet a na mě vrhají už i dědečci. Důrazně jsem tedy mamince oznámila, že letos se sestrami rozhodně sáňkovat nepůjdu. "Výborně. Postavíte sněhuláka. Těšíte se na to, děvčátka?" zazubí se na ně máma, když ji sdělím, že sáně nechci ani vidět.

Poslední vládce větru

23. prosince 2012 v 18:21 | Rogue |  Filmy
http://vignette1.wikia.nocookie.net/avatar/images/d/d5/Film_-_The_Last_Airbender_Poster_1.png/revision/latest?cb=20140628064453
Vzduch, Voda, Země, Oheň. Čtyři národy spojené osudem, když Ohnivý národ všem ostatním vyhlásí válku. Uplynulo celé jedno století od jejího začátku, přesto na obzoru není vidět naděje na její ukončení. Statečný bojovník Aang zjistí, že je posledním Avatarem, schopným ovládat všechny čtyři elementy. Spojí se s Katarou, která ovládá vodní živel a jejím bratrem Sokkou ve snaze nastolit ve válkou zmítaném světě klid a mír. Akční fantasy Poslední vládce větru se inspirovalo pupulárním animovaným televizním seriálem. (csfd.cz)

Zakázané ovoce

23. prosince 2012 v 16:13 | Rogue |  Bylo i nebylo aneb rok 2012
Přináším první povídku do cyklu Bylo i nebylo ;-) Jsem zvědavá na vaše reakce.

Každý z nás má svůj způsob života. Někdo jej má pečlivě organizovaný a naplánovaný, žádný jeho krok není učiněn bezdůvodně, věci mají svůj řád a důvod.
Další lidé se nechávají unášet tím co přichází, nepřemýšlí a jednají impulzivně. Někdo se bez okolků podřizuje ostatním, své rodině nebo přátelům, partnerovi, dětem.
Pak existují tací, kteří žijí ze dne na den a sami pořádně nevědí co jim nové ráno přinese. Někdo svůj život miluje, někdo ho proklíná. Někdo se smířil, někdo bojuje.