26. Seznámení

30. dubna 2011 v 10:24 | Alice Cullen-Hale |  For some it's just a game
Původně jsem Vás ještě chtěla napínat, ale nakonec sem dávám další kapitolu. SNad se vám bude líbit a nebudete naštvaní za ten konec:-) Mimochodem Vím přeju krásné čarodějnice, dejte si pozor ať Vás nikde neupálí a nelétejte opilé na koštěti;-)

Sirius seděl v knihovně a bez zájmu listoval knihou. Nutně potřeboval dopsat pojednání na lektvary. Jenže mu neměl kdo pomáhat.
James byl s Lili a Remus mu pomoc odmítl s tím, že by taky mohl něco dělat sám a nejen opisovat. A žádat o pomoc Petra? Na to Tichošlápek ani nepomyslel.
Povzdechl si a otočil stránku.
Stovky písmenek a on neměl ten nejmenší zájem ani chuť se tou bichlí prolouskávat a vypisovat užitečné věci.
"Ahoj." ozvalo se mu zády.
Překvapeně se otočila díval se přímo na Caroline.
Na tváři se mu roztáhl široký úsměv. "Ahoj." pozdravil ji a přitáhl k sobě.
"Co-" nestačila dopovědět. Tenhle její roztomile zmatený výraz ho fascinoval a přitahoval.
Políbil ji.
Tiše se zasmála a polibky mu opětovala.
Po chvíli se odtáhla. "Jestli to uvidí knihovnice, tak nás vyhodí. Víš, že tohle se v knihovně nesmí."
"Nikdy jsem se neřídil tím, co se smí a co ne."
"To je mi jasné, ale já si musím napsat úkol a to půjde těžko jestli mě vyhodí bez té knížky. Mimochodem ten žert s džinem byl dobrý." Znovu se zasmála.
Siriuse její smích hladil po duši. "Jak o tom víš?" zeptal se a poklepal na židli vedle sebe.
Poslušně si k němu sedla. "Jako kdybys nevěděl, jak rychle se tu zprávy šíří." peskovala ho jemně. "A taky vím o trestu až do konce Velikonočních prázdnin. A taky..." přimhouřila oči a nasadila tajemný výraz.
"Co?" zeptal se Sirius zhypnotizovaně.
"Taky si tu vrabci povídají, že něco máš s Liz Daltonovou. Dneska ráno u snídaně to mezi vámi pěkně jiskřilo."
Sirius pootevřel pusu.
Na Caroline ho udivovalo spoustu věcí, ale především její schopnosti mluvit o tématech, která byla za normálních okolností nepříjemná a snad až nepřípustná, v klidu a jako by se nechumelilo.
Nikdy nepoznal jestli se zlobí nebo je naštvaná, prostě mu sdělovala to co chtěla, lehkým konverzačním tónem, jako by mluvila o počasí.
Usmála se tím svým nežným úsměvěm. "Chceš mi k tomu něco říct?"
Z tónu jejího hlasu poznal, že tomu vůbec nevěří a chce ho jen provokovat.
Jinou holku by za tuhle otázku poslal do patřičných míst a vztah ukončil s tím, že to je nemožná stíhačka.
Ale ji ne.
Ona ho nevyslýchala.
Ona to prostě oznamovala.
Nechtěla se s ním hádat a nechtěl důkazy toho jak mu na ni záleží nebo nezáleží.
Prostě jenom mluvila.


"Ehm..." vypadlo z něj. Odkašlal si. "Trest mám, to je pravda. Ale to s Lizi není pravda. Odkud to máš?"
"Za dnešek jsme tu historku slyšela snad stokrát. Ještě ráno si povídali, že jste si jen podali ruku a teď už slyším skazky o tom jak jste se svlékali pohledem a odešli krátce po sobě, tudíž není pochyb, že jste někam šli spolu."
"To jsou drbny!" ulevil si Sirius. "Takovou fantazii nemá ani James, co se fórů týče a tady se během několika hodin rozšíří tolik keců." zavrtěl hlavou. "Kam na to chodíš?"
"Vcelku nikam, ale protože někteří lidé vědí, no spíš mají pocit, že vědí, že spolu něco máme nápadně znělým šepotem si přede mnou tyhle legendy vypráví." zasmála se Caroline a studovala knihy před sebou.
Sirius zavrtěl hlavou. "Jak to můžeš říkat tak klidně? Mohl bych si až myslet, že ti na mě nezáleží."
Caroline na něj vyplázla jazyk.
Objal ji a přitáhl k sobě. "Není to pravda. Nic z toho."
Položila mu hlavu na rameno. "Já vím."
"Jejda. Ahoj lidi." do uličky vešla Liz a nesla náruč plnou knih.
Při pohledu na ty dva byla velmi rozpačitá.
Caroline zvedla hlavu ze Siriusova ramene. "Ahoj. Takže o tobě slyším celý den ty historky! Ráda tě konečně poznávám." seskočila ze židličky.
Elizabeth vykulila oči. "Prosím?" zeptala se převapeně.
"To nic. Pomůžu ti!" nabídla se a vzala si od ní několik knih a pomáhala je uklidi do regálů. Když s tím byla hotova obrátila se na vykolejenou Liz. "Jsem Caroline."
"Liz." potřásla ji rukou. "A vůbec nevím, co jsi měla na mysli, když jsi říkala, že mě o slyšíš nějaké historky."
Sirius ty dvě se zájmem pozoroval.
"On ti to Sirius rád vysvětlí." zasmála se Caroline a naklonila se k Siriusovi. "Už musím jít. Měj se." políbila ho na tvář.
Sirius ji popadl za ruku. "Víc nic?"
Liz se poumála. Připomnělo ji to Justina a jejich loučení na nádraží.
Caroline se pousmála. "Snad jindy." řekla při pohledu na knihovnici, která šla právě kolem a podezřívavě si prohlížela jejich propletené ruce.
Sirius ji přejel palcem po hřbetu ruky a pustil ji. "Zatím." rozloučil se s ní.
"Ahoj Liz." usmála se Caroline jemně a zmizela.
Lizi se posadila na místo, která ještě před chvíli patřilo Caroline. "Nechceš mi to vysvětlit?" navrhla s úsměvem.

"Co se stalo?" zeptal se Justin starostlivě a spěchal k bratrovi. "Něco s Kristin, nebo s našima?"
"Obojí." zamračil se Ralph a dopis zlostně zmačkal. "On si prostě nedá pokoj!"
"Kdo?" zeptal se Justin. "Co se děje?"
"Stavil se u nás Lucius Malfoy. Jen tak na kus řeči." ucedil Ralph skrze zuby.
"On po Kristin jede, nebo co? Tváříš se jako vrah, ale nic rozumného z tebe zatím nevypadlo!" dožadoval se Justin vysvětlení.
"Učinil ji stejnou nabídku jako mně. Přidat se na jeho stranu. Na stranu zla. K tomu jehož nesmíme jmenovat." zavrčel Ralph. "Je to asi měsíc. Ptal se mě taky. A teď byl u nás doma. A ptal se Kristin."
"Co udělala?"
"Samozřejmě, že odmítla." Ralph odhodil dopis. "Já ho zabiju, jestli ho někde potkám!" slíbil.
"Můžu si to přečíst?" zeptal se Justin.
Ralph lhostejně pokrčil rameny a šel se shánět po způsobu jak Kristin odpovědět.
Justin se shýbl a vzal si ze země pomačkaný pergamen.

Nejdražší Ralphe,
promiň, že tě obtěžuju, vím že máte pánskou jízdu a ostatní se Ti budou šklebit, až zjistí, že jsem Ti psala. Omlouvám se. Ale tohle si nemohu nechat pro sebe.
Včera tu byl Lucius Malfoy. Nevím, kde zjistil, kde bydlíme, ale ať má tu informaci od kohokoliv, vůbec se mi to nelíbí. Asi víš, proč sem přišel. Ptal se mě zda bych se nechtěla přidat ( společně s Tebou) na jeho stranu. Přidat se k jeho vznešenému Mistrovi, k pánovi Zla, k Lordu Voldemortovi. Brzy bychom prý poznali, že to bylo nejlepší rozhodnutí našeho života.
Samozřejmě jsem ho odmíla a vyhodila z bytu jak nejrychleji to šlo! Když odcházel naposled se mě ptal, zda jsem si svou odpověď skutečně dobře rozmyslela, jelikož tahle nabídka se nebude opakovat! Řekla jsem mu, že tahle odpověď s nezmění nikdy. Podíval se na mě tak krutým pohledem a jen ucedil: " Tak aby jsi toho neměného rozhodnutí nelitovala. Mohlo by se něco stát." A odešel.
Ralphe, hrozně se bojím. Myslím, že byste se měli vrátit domů. Co když se Vám něco vážně chystá provést? Nejsem doma, dočasně jsem u našich, protože jejich dům jak víš je chráněn Fideliovým zaklínadlem. Prosím, buďte opatrní. A nejlepší řešení by opravdu bylo, kdybyste se vrátili.
Miluju tě.
Tvoje Kristin


"Co bys chtěla vysvětlovat?" zeptal se Sirius pobaveně.
"Co měla Caroline na mysli! A mimochodem to je tvoje holka?"
"Ano." usmál se pyšně Sirius. "To je moje holka. A co měla na mysli?" krátce se zasmál. "Bradavické drbničky se nevzali na paškál jen Jamese s Lili a jejich vášnivé vítání dnes ráno. Z našeho usmíření se stal nejžhavější drb školy a všichni si myslí, že jsme na sebe skočili hned jak jsme odešli ze síně."
Elizabeth vyprskla smíchy. "To je nesmysl!"
"Víš, že už skočili na větší nesmysli, než je tohle." ušklíbl se Sirius. "Nemáš napsané pojednání na lektvary? Docela rád bych do něj nahlédl a inspiroval se."
"Spíš to celé opsal, co?" ušklíbla se Liz.
"Jen částečně." zívl si Sirius. "Daltonová smiluj se, skoro celou noc jsem strávil v lese a sbíral nějaký kořínky."
"Nemáš dělat voloviny." usadila ho Liz a zamyšleně si na prst natáčela pramínek vlasů. "Caroline je tvoje holka, říkáš?" ujistila se.
"Chceš to písemně?" zeptal se Sirius rozladěný tím, že to pojednání nejspíš bude muset napsal sám.
"Nejde mi to do hlavy."
Sirius na ni pohlédl. "Co? Že s ní chodím?"
"To taky, dřív jsi holky měnil častěji než spodní prádlo-"
"Nechte si toho všichni." naježil se Sirius.
"A navíc ona mluvila o těch drbech, co o nás kolují a ani na mě neřvala, co myslím, že ji balím přítele ani tu za námi nestojí jako hlídací buldok. Je duševně zdráva?"
Sirius do ni strčil. "Opatrně, mluvíš o mojí holce!"
"Promiň, ale dokonce mi řekla, že mě ráda poznává!"
"A proč by neměla být ráda, že tě vidí?" rýpl si Sirius. "Tebe, takovou milou dívenku."
"Dej pokoj." ohradila se Liz. "Ne, je to zvláštní. Já bych asi trochu vyletěla, kdyby se mi tohle doneslo o Justinovi." dodala.
"Ano. Ale ona není ty." usmál se Sirius a něco naškrábal na pergamen.
"Tak to jsem si všimla, že po světě neběhají moje kopie."
"Díky bohu."
"Chceš se zase hádat?" zeptala se Liz.
"Copak neznáš škádlení?"
Liz se zašklebila. "Moc vtipný, Blacku."
"Já vím, Daltonová. Ještě něco co chceš vědět?"
"Jestli nejdeš pozdě na svůj školní trest." řekla Liz sladce.
Sirius mrknul na hodiny.
Bylo čtvrt na děvět. Už patnáct minut měl v pamětní síni leštit poháry.
"Do prkenný ohrady!" zanadával sklapl knihu a pospíchal pryč.


"To je dost, že ses na mě přišel podívat." ušklíbl se James, když spatřil Siriuse ve svém dvousměrném zrcátku.
Dnes měli trest každý zvlášť. James ve sklepení přebíral tlustočervy.
"Promiň, ale nějak jsem se zapovídal s Caroline a Liz." vydechl Sirius, šťastný že ho konečně Filch přestal kontrolovat jestli leští plakety pořádně a odešel si po své práci.
"Jako s oběma najednou?" podivil se James.
"To taky. Když tam byly obě bavily se spíš spolu."
"Došlo na pěsti?" zeptal se James s úšklebkem.
"Cože? Ne, samozřejmě, že ne! Vlastně si myslím, že by mohly vycházet celkem dobře. I když asi nemají v plánu pořádat společné dýchanky."
"Tichošlápku, vůbec tomu nerozumím." postěžoval si James. "Co se to děje?"
Sirius mu všechno vylíčil.
James překvapením upustil tlustočerva, kterého měl v ruce. "To sis vymyslel, ne?" zeptal se, když vyslechl celou příhodu.
"To jsem si nevymyslel." oznámil mu Sirius a protáhl si bolavé ruce.
Už měl za sebou dobrou půlku síně a nejméně sto plaket a pohárů.
"Já tomu nevěřím." dumal James. "Caroline je v tom případě nějaká nadpozemská bytost. Když takhle reaguje."
"Taky nevím jak si to mám vysvětlovat. A sám se divím, že tohle říkám, ale já jsem tak rád, že to je moje holka."
"Chápu tě. I když na Lili nemá."
Sirius si odkašlal. "Nebudu se s tebou přít."
James se rozesmál. "Řekněme, že každý potřebujeme něco jiného."
"I tak se to dá definovat." pousmál se Sirius a s povzdechem popadl další plaketu.

Justin se zamyšleně škrábal na bradě a vydal se za Ralphem, který seděl v rybářském křesílku jako pecka. "Co budeme dělat?" zeptal se ho potichu.
"Dělat s čím?" zeptal se Ralph podrážděně.
Justin mu podal dopis, který před chvílí dočetl. "Dělat s tímhle. Kristin má pravdu. Něco by se někomu mohlo stát."
"Mám o ni strach." povzdechl si Ralph.
"Odešla přeci k rodičům. Tam bude v bezpečí."
"Ano, tam ano. Ale nikde jinde ne. Kristin se nesmíří s myšlenkou toho, že by nemohla vycházet z domu. Potřebuje svobodu."
Justin pokrčil rameny. "Její život je snad důležitější než procházka v parku, ne?"
Ralph se pousmál. "Zkus ji to vysvětlit. Bude mi oponovat, že se mezi čtyřmi stěnami zblázní. Navíc musíme chodit do práce."
"Jsem docela rád, že Liz bude ještě rok studovat v Bradavicích." podotkl Justin a zavrtěl hlavou. "Nevím, co bych dělal kdyby se ji něco stalo."
"A co bych dělal já, kdyby se něco stalo Kristin?" zeptal se Ralph tiše a otřásl se. "Na to člověk nesmí vůbec myslet. Tohle přeci musí skončit. Někdo se mu musí postavit." zašeptal.
"Kdo na to má potřebou odvahu a sílu?"
"Nevím. Ale než se někdo takový najde, tak nikdo není v bezpečí. Ani ti jeho slavní stoupenci." odfrkl si Ralph a složil hlavu do dlaní. "Možná bychom se vážně měli vrátit."
"Nikdo přeci neví, kde jsme."
"Není tak těžké pomocí kouzel někoho najít." řekl Ralph. "Možná bychom to tu měli zabezpečit."
Justinovi přejel po zádech mráz. "Ano."
Ralph se víc zachumlal do své bundy. "Není tu najednou nějaká zima?" zeptal se.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bonbooonek Bonbooonek | Web | 30. dubna 2011 v 10:43 | Reagovat

Ne, ne, mozkomorové ne!
Jsem ráda, že se Liz s caroline tak dobře snáší, pokud není Carol jenom strašně dobrá herečka, to by mě naštvala.

2 °Alex °Alex | Web | 30. dubna 2011 v 10:56 | Reagovat

Nádherná kapitola! Toho Malfoya som ani nečala :D. Caroline si obľubujhem, je super! :-) Tešim sa na ďalšiu kapitolu :-).
PS: hlasovala som pre Beauty and Joker (škoda, že má len 3 hlasy :-()

3 Black Black | Web | 30. dubna 2011 v 11:07 | Reagovat

Takže Lucius..neni on stejný ročník jako Potter a spol? Nebo to byl až jeho syn stejný ročník jako Potter a spol? Mám v tom zmatek:D

4 Káťule - SB Káťule - SB | Web | 30. dubna 2011 v 14:50 | Reagovat

ou, musím souhlasit s Bonbooonkem...mozkomorové, ne...
jinak Caroline a její chování...nějak se jí nedivím, taky bych nechtěla dělat scény... i když se nedivím, žeto všechny zarazilo :D...těším se na pokračko :D

5 Aranel van de´Corvin Aranel van de´Corvin | Web | 30. dubna 2011 v 16:36 | Reagovat

takhle to useknout, že se nestydíš... ale mám z toho špatný pocit...

6 Luckie Luckie | Web | 1. května 2011 v 15:15 | Reagovat

kuš! teďka jde mráz po zádech mě :-D useknout to v takové části... no, už aby byla dalš kapitola a mě mrazení přešlo

7 Asnazu milující Aff Asnazu milující Aff | Web | 1. května 2011 v 18:56 | Reagovat

Páni je to čím dál zajímavější...Ta Caroline je zvláštní, ale líbí se mi :) Mám strach, že se to tam bude za chvíli hemžit mozkomorama...moc se těším na další část

8 Seryn Seryn | Web | 1. května 2011 v 19:24 | Reagovat

ježíš šmária co jim to tam děláš?!! to se mi vůbec nelíbí.. těším se na další kapitolu.. :-)

9 Adria Morgan Night Adria Morgan Night | E-mail | Web | 1. května 2011 v 21:07 | Reagovat

To se dělá takhle to seknout? :D

10 Lily Lily | Web | 1. května 2011 v 23:22 | Reagovat

Ne! jen to ne

11 Pink.Queen Pink.Queen | Web | 3. května 2011 v 20:38 | Reagovat

ooo bože neee... nechci mozkomory!!! Teď teda nevím, co si mám o Caroline myslet... buť je fakt divná a nebo se Siriusem bude pěkně zametat :D šup další díl!!

12 Prongs SB Prongs SB | Web | 5. května 2011 v 20:43 | Reagovat

Co...kde co? Hej!! :D Co se tam stalo?! :D To nemůžeš tak sekat :D Ještě že tu mám další kapitolu :-) ... Promiň že blbě komentuju ale jsem šíleně zvědavá :-) jinak samozdřejmě že nádherné :-))

13 Anytt* Anytt* | 6. května 2011 v 7:56 | Reagovat

Prosím tě, řekni mi, že tam nedáš mozkomory!
Jinak Caroline je fajn, žádná žárlivka nic, prostě sebevědomá milá holka, doufám, že jí tam dlouho necháš ;).
A žádný vraždy!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama