24. Pobertovský žertík

20. dubna 2011 v 14:13 | Alice Cullen-Hale |  For some it's just a game
Moc se Vám všem omlouvám, že tu teď vůbec nejsem a neobcházím SB, ale jednak jsem teď neměla moc času ( učení a taky začalo být krásně, takže když to jde jsem venku) a navíc mám nějaké problémy s notebookem...Snad se to co nejdříve vyřeší, do té doby se omlouvám a jako omluvu sem vkládám další kapitolu :-)

"Evansová! Kde se flákáš, hořím nedočkavostí, jaký byl tvůj Valentýn?!" vyskočila Elizabeth z postele.
Už byla v pyžamu, ale evidentně plná elánu.
"Daltonová!" zašklebila se Lili a skočila do své postele. "Můj Valentýn? Tak ten byl nepřekonatelný ani ty ho nepřekonáš svou romantikou, můj byl prostě nejlepší!" Lili se trochu zarděla.
Liz na ni vyplázla jazyk. "Podívej co jsem dostala." natáhla k ní ruku se řetízek.
Lili ji bez přemýšlení popadla svou levou rukou a prohlížela si náramek.
Vtom Liz zařvala, jako když ji někdo vraždí.
"Co je?" trhla sebou Lili polekaně.
"Co to je? Lili?!" Liz ji popadla za ruku a pořádně zblízka si prohlížela její prstýnek. "Co to je?"
zopakovala.
"Prstýnek, nepoznáš prstýnek?"
" Lili? Prstýnek? Zlatý a to, to je smaragd? A na prsteníčku levé ruky?"
"James mě požádal o ruku!" vyhrkla Lili. "On mě požádal o ruku, bylo to tak romantické!"
"Povídej!" Liz se pohodlně usadila na její posteli. "A všechno a podrobně!"
Lili se šťastně usmála a pustila se do vyprávění.



"Tichošlápku!" zahulákal James a vtrhl do pokoje.
"Pšššt!" zasyčel Sirius a vyskočil ze své postele. "Remus spí a neradím ti, abys ho vzbudil. Je děsně protivný."
"Není divu." zašeptal znělým šepotem James.
"Proč tak řveš?" optal se Sirius a zase si lehnul.
"To bys nevěřil!" začal James hlasitě a Sirius po něm hodil polštář.
"Potichu, jelene!"
James se přikčil a posadil se na kraj Siriusovi postele. "Byl jsem s Lili."
"To mi došlo, že ne s Petrem."
James nebral jeho poznámku na vědomí. "Požádal jsem ji o ruku."
"Tys ji požádal o ruku? Kdy? A jak to, že o tom nic nevím, jak dlouho to plánuješ?" vyhrkl Sirius a úplně zapomněl, že má být potichu.
Remus jen zachrápal a spal dál.
"Potom, co nás Marlovowá rozeštvala jsem si uvědomil, že pro mě znamená ještě mnohem víc, než jsem myslel."
Sirius se ušklíbl. "Dvanácteráku, to je jak z nějakýho románu."
"Nech si toho. Nechtěl jsem o tom mluvit, bál jsem se, že mě pošle do háje... Promiň."
"To je v pohodě. Ale podle tvé reakce přijala, že?"
"Ano! Ano! Byla tak šťastná. A já jsem taky!" zařval a to už Remuse probudilo.
Vykoukl mezi závěsy své postele. "Kdo tu řve jak na lesy?" zeptal se nevrle.
"Promiň, Remusi, ale já jsem požádal Lili o ruku! A ona to přijala!" vykřikl James.
Tahle zpráva otupila Remusovu rozmrzelost. "Vážně? To gratuluju, Dvanácteráku! To je skvělé?"
"Skvělé? To je víc než skvělé!" zařval James a skočil šipku do své postele.
"Ale nemusíš nám kvůli tomu bourat pokoj." pousmál se Remus a zase zatáhl závěsy kolem své postele. "Dobrou noc, kluci."
"Dobrou, Remusi!" zašeptal James a usmíval se jako sluníčko.
Chvíli bylo ticho a ozývalo se jen Remusovo pravidelné oddechování.
Nakonec se James vyklonil ze své postele. "Siriusi, tys měl taky dostaveníčko, ne? Jaké to bylo?"
Sirius se pousmál. "Bylo to velmi překvapivé. Ta holka má něco do sebe."
"V postelí má něco do sebe?" zeptal se James a rázem ho trefil polštář. "Co je?" zeptal se James s úsměvem a pak se zarazil. "Ty ses ní nevyspal?"
"Ne. Za koho mě máš?"
"Kdo jsi a cos provedl mému kamarádovi Tichošlápkovi?" zeptal se James.
"Hele, jelene, sklidni se nebo tě tvoje budoucí manželka dostane napěchovaného do šuplíku od psacího stolu."
"Počkej já to nechápu. Od začátku tohoto školního roku jsi jak vyměněný! Nejdřív Jessica, potom ta nešťastná láska k Elizabeth no a teď nějaká další holka, se kterou ses nevyspal hned na první rande? Co se s tebou děje?"
Sirius pokrčil rameny. "Asi už mě unavují ty slepice co mají místo mozku piliny. Já nevím. Caroline se zdá milá."
"Znám ji?" zeptal se James.
"Asi ne. Někdy ti ji ukážu. Možná." zašklebil se.

Zpráva, že se James Potter a Lili Evansová zasnoubili se šířila ještě rychleji než lesní požár.
"Co naděláš? To je prostě život." ušklíbla se Liz když ten dej míjely už šestou dívku, která si utírala uplakané oči.
Nejednu fanynku slavného chytače tato zpráva zarmoutila a jak vidno některé dohnala až k slzám.
"Je mi jich až líto." zašeptala Lili a provinile schovala ruku s prstýnkem do kapsy.
"Lili! Přeci se za to nebudeš stydět!" rozesmála se Elizabeth.
"Nestydím se! Ale nechci je moc provokovat." špitla Lili a sledovala jak si ji dvě páťačky nenávistně měří.
"Holt si budeš muset vzít příklad z bystrozorů a pít jenom ze své placatice a sama si připravovat jídlo."
Lili se jen ušklíbla. "Kdepak to mi bude vařit James."
Liz se rozesmála. "Ví on vůbec do čeho jde?"
Lili ji šťouchla do žeber. "Nech toho."

Než se kdokoliv nadál zmizela z hradu Valentýnská výzdoba, z pozemků slezly poslední zbytky sněhu, oteplilo se a byly tu Velikonoce. Přesněji řečeno Velikonoční prázdniny.
Liz kráčela ruku v ruce s Justinem k nástupišti.
Justin měl na zádech lehký batoh a usmíval se. Už se na pánskou jízdu těšil.
"Ne, že se moc opijete." ušklíbla se Liz.
"My a pít? Neblázni!"
"Jen nekecej. Je to rozlučka se svobodou. Co byste tam asi dělali? Hráli šachy?"
Justin se jen culil. "To přimo ne. Ale nebudeme to přehánět. Ještě tu musím dostudovat a nemůžu riskovat, že mi vlivem ohnivé whisky odumřou všechny mozkové buňky."
"Ralph taky dostudoval."
"Ralph byl vzorňáček."
Lizi se zasmála. "Bejvávalo. Kristin už ho určitě zkazila."
"To si nemyslím."
"Ale já ano."
Lokomotiva už chrlila spousty páry a studenti rychle nastupovali. Domů jich na Velikonoce jelo velice málo. Většině těch několik dní nestálo za to, aby balili věci a táhli sebou horu učení.
"Dobře. Moc si to užijte a pozdravuj Ralpha. S Kristin se uvidíš?"
Justin zavrtěl hlavou. "Brácha na mě bude čekat na nádraží a hned se přemístíme na místo, jehož jméno mi stále uniká, a kde budeme tábořit."
"Tak prostě pozdravuj Ralpha a ať pozdravuje Kristin až se vrátí domů a ta ať pozdravuje Elenu."
"Počkej Eliz, já si to začnu psát, tolik pokynů to je nad moje síly."
Liz na něj vyplázla jazyk. "Nech toho. Užijte si to, o alkoholu jsem tě poučila a hlavně mi tam nezmrzni!" zasmála se a krátce ho políbila.
Justin se na ni podíval. "To je všechno? Skoro týden mě neuvidíš a to je celé rozloučení?"
"Pět dní, zlato."
"To je skoro týden!" trval si Justin na svém.
"Dobře, tak tedy mějte se hezky."
"Neměl jsme na mysli slovní loučení."
Liz se na něj zašklebila. "I ty jeden!"
"Co?" usmíval se Justin.
"Nechtěj vědět co jsem měla na jazyku. Měj se krásně!" Skočila mu kolem krku a vtiskla mu vášnivý polibek.
"To bylo lepší." pochválil ji Justin.
"Ujede Ti to!" pobídla ho Liz, se ozval ostrý hvizd píšťalky.
" Miluju tě." pousmál se Justin a rychle ji políbil na tvář.
"Já tebe taky." Zůstala na nástupišti a mávala mu do chvíle než vlak zmizel v zatáčce. "Užij si to." pousmála se pro sebe a vydala se zpátky do hradu.


"Pobertové!" zakřičel James ve středu ráno, první den velikonočních prázdnin.
" Je mi jedno co chceš, jen mlč!" zahuhla Sirius a hodil na Jamese polštář.
Ten se mu vyhnul o dobré dva metry a dopadl na Petra. Toho to nijak nevyrušilo jen zamlaskal a spal dál.
"Nudím se!" oznamoval James všem a nijak zvlášť si nevšímla faktu, že ho v pokoji nikdo neposlouchá. "Nudím se, chtělo by to něco dělat!"
"Tak jdi za Lili. A ta tě zabaví." převrátil se Sirius na druhý bok. "Jamesi, jsou prázdniny! Nech nás spát!"
"Lili spí."
"To my bysme taky rádi." ušklíbl se Remus ale vstával. "Jamesi, tak si vezmi učení a hned se zabavíš."
"To je fakt rada nad zlato. Už dlouho jsme neprovedli nějakou Pobertovinu!"
Sirius neochotně otevřel oči, ale zůstal ležet v posteli. "Taky nám pěkně dlouho nestrhli body a nenapařili trest. Trochu mi to chybí."
"Co? Přebírání tlustočervů?" divil se Remus zatímco hledal něco na sebe.
"Spíš ten pocit z dobře odvedené práce."
"Tou dobře odvedenou prací myslíš zmlátit Snapea, nebo nechat ve Velké síni vybuchnout krokodýlí srdce?" zeptal se Remus.
"Obojí. A zmlátit Srábka je bohulibý čin."
James povytáhl obočí. "Od kdy je z tebe věřící?"
"Kdo říká, že jsem věřící? Ale kdyby Bůh byl, určitě by nás za tohle pochválil."
"Nezabiješ je obecně přijímané přikázání." vložil se do debaty Remus.
"Náměsíčníku, nehraj si na chytrýho." poprosil ho Sirius. "Navíc my jsme ho nezabili. Zatím. Jen jsme mu párkrát trošinku poupravili fasádu. Sakra, my ho nikdy nezmlátili! Jen jsme na něm vyzkoušeli pár kouzel."
"Kluci, na Srábka musíme zapomenout. Lili se s ním teď už nebaví, ale dřív ano a neudělal bych ji radost, kdybych mu dal do nosu."
"A kdybys ho proměnil v prase to by radost měla?" fantazíroval Sirius.
"Myslím, že ne."
Sirius si povzdechl. "To je potom těžký vymýšlet Pobertovinu, když od Snapea musíme dát ruce pryč."
"Sirusi, legraci může být i bez násilí na Snapeovi." podotkl Remus.
"To tvrdíš ty." opáčil se Sirius a vzápětí se mu zajiskřilo v očích. "Mě napadla skvělá Pobertovina!"

"Pánové!" profesorce Mcgonagallové se třásl hlas. Musela se ovládat aby nekřičela. "Co jste zamýšleli tím svým žertíkem? Apríla ještě nebylo a i kdyby bylo, bylo to velice nemístné! Ta děvčata utrpěla šok! Na co jste mysleli!"
Sirius a James byli v její kanceláři na koberečku.
Hlavy měli kajícně sklopené, ale oba se usmívali.
Jejich kousek se skutečně podařil.
"Prodat Zmijozelským alabastrovou lampu s tím, že je uvnitř džin je opravdu politování hodné!"
"Paní profesorko," promluvil Sirius, " podle mě je politování hodné to, že takový inteligetní žáci, kterých je Zmijozelská kolej plná, nám na to skočili."
James vybuchl smíchy.
"Ticho!" sykla profesorka a Sirius hlavu zase sklonil. "Vevnitř samozřejmě žádný džin nebyl. Zato tam byl úplně obyčejný bubák. A když ji jedna z dívek, které jste tu lampu prodaly, otevřela vylezl z ní obrovský had, protože ona se jich bojí. Samozřejmě omdlela a hned po ní její spolužačky, protože bubák na sebe začal brát podoby jejich největších strachů. Jsou na ošetřovně."
James a Sirius se otřásali potlačovaným smíchem, živě si představovali jak jsou dívky jedna po druhé k zemi.
"Pánové? Co mi k tomu řeknete?! Vám to snad přijde vtipné?!"
"Napříště by bylo vtipné nacpat do té lampy Norissovou a jako bonus i Filche." zašeptal James a Sirius poprskal Mcgonagallové stůl.
"Děkuju za odpověď. Každému z vás strhávám třicet bodů, buďte rádi, že to není víc. A po celou dobu prázdnin vám uděluji trest! Co to bude se dozvíte ještě dnes. A snad ani nemusím dodávat, že peníze, které vám za tu zázračnou lampu dali, my vrátíte a já je předám zpátky dívkám. A teď jděte, než si to všechno rozmyslím!" ukázala na dveře.
Pobertové se snažili tvářit schlíple a plížili se pryč.
Za dveřmi se na sebe podívali a rychle se rozběhli pryč. Teprve na schodišti se rozchechtali.
"Tak to stálo za to! Jen škoda, že jsem ty holky neviděl, jak to otevírají!" popadal se za břicho Sirius.
"Stačilo vidět tebe, jak jsi je přesvědčoval, že je uvnitř džin...."
"Škoda, že si nemůžeme nechat výdělek." zachechtal se Sirius. "A škoda těch šedesáti bodů, co nám strhla. Ale ona je Lili získá zpátky."
"O to nemám strach. Jen teď máme školní trest."
Sirius mávl rukou. "To se nějak přežije."

"Kluci, nezdá se vám, že máme nějak méně bodů?" zeptala se Lili při obědě a zamyšleně hleděla do vstupn í síně na obrovské přesýpací hodiny.
Pobertové pokrčili rameny, i když přesně znali důvod toho úbytku a házeli do sebe maso.
"Přesně řečeno o šedesát bodů méně. Počítala jsem to." sdělila všem Elizabeth.
"Nevíš čím to je?" obrátila se zmatená Lili na Jamese.
"To nemám tušení." pokrčil rameny James a přidal si brambory.
Sirius si odkašlal. Do síně vletěli dvě sovy a neomylně mířili k němu a Jamesovi.
"A hele." ušklíbl se James a převzal obálku se svým jménem.
"Pošta? U oběda?" zeptala se Liz a pak se ušklíbla. "Samozřejmě. Opravdu nevíte, proč máme o šedesát bodů méně?"
"Ne, to vážně ne." odsekl Sirius a přečetl si svůj dopis. Pak si ho vyměnil s Jamesem.
Když dočetli pousmáli se a plácli si.
"Vítěství! Máme trest spolu!"
"Vy máte trest?" zeptala se Lili a přimhouřila oči. "Za co, Jamesi?"
"Vcelku za nic." snažil se to zamluvit James.
"A vcelku za nic máme o tolik bodů míň? Copak jste prováděli?" rýpla si Elizabeth a vysloužila si záštiplný pohled od Siriuse.
"Nic zvláštního, jen malou pobertovinku." usmál se James.
"Pobertovinku." odfrkla si Lili. "Puberťáci."
"Evansová, nebuď tak úzkopsá. Sranda musí být." pokrčil Sirius rameny.
"Jestli říkáš sranda tomu, že nám strhli-"
"Vím kolik nám strhli bodů." skočil ji do řeči Sirius. "A uklidni se."
"Jsem v klidu." zavrtěla hlavou.
James natáhl přes stůl ruku a chlácholivě ji poplácal po rameni. "No tak Lili, přece by ses nezlobila kvůli takové blbině."
"Blbině? Blbině? Takhle pohár vyhrajeme těžko!" vyjela na něj.
"Neboj se, to doženeme."
"Pokud ty body budete likvidovat tímhle tempem asi ne." odsekla Lili a mračila se na svoje jídlo. "Na co jste mysleli?"
"Lili." zastala se jich nečekaně Liz. "Mají pravdu, legrace musí být. A občas ta legrace něco stojí."
"Výborně ještě se k nim přidej! Proč ne!" nafoukla se Lili, nechala oběd obědem a odešla.

"Jamesi, opravdu si ji chceš vzít?" dloubl do něj Sirius.
"Nech toho." odbyl ho James. "Řekni jestli není dokonalá. I když se tak vzteká."
"Úžasná." ušklíbl se Sirius.
"Nemáte zač děkovat." podotkla Liz jakoby nic.
"Jasně Daltonová díky, bez tebe by to nešlo." podotkl Sirius.
"Musíš být tak jedovatej? Víš před čím jsem vás zachránila?"
"Určitě před něčím strašlivým. Teď když dovolíš se vzdálím a jdu se vyspat, protože v noci budu muset lozit po Zapovězeném lese a sbírat já nevím co. Dobrou noc."
Liz se obrátila na Jamese. "Vážně to je tvůj nejlepší kamarád?"
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Káťule - SB Káťule - SB | Web | 20. dubna 2011 v 16:27 | Reagovat

tak ta je skvělá :D..nemohla jsem smíchy :-)...ze začátku jsem si kopírovala hlášky, abych zase mohla vypsat, co mě rozesmálo, ale nakonec jsem to všechno smazala s myšlenkou, že bych stejně zkopírovala celou kapitolu :D...nemůžu se dočkat, jak to bude pokračovat :D

2 °Alex °Alex | Web | 20. dubna 2011 v 17:31 | Reagovat

To s tým lesom je zlý tip, lebo les je tmavý. Ja si myslím, že je to, keď sa Harry objaví a dokáže, že nie je mŕtvy.
Ku poviedke:
Prečo je vo vete: "To je skvělé?" otáznik? Pomýlila si sa, alebo je to dobré, len si nenaznažila tri bodky, pod ktorými si človek zvyčajne predstaví odmlku?
Ten žart bol úžasný!!!! :D:D Ale musím súhlasiť s Lily ;).

3 Asnazu milující Aff Asnazu milující Aff | Web | 20. dubna 2011 v 17:56 | Reagovat

:D:D parádní kapitola :D jak já tuhle povídku miluju :) kapitola zase plná hlášek, kam ty na ně chodíš? a ten vtip s džinem :D nemělo to chybu :D
K tvému komentáři: Já právě knížku vůbec nemusím, ale film sem si okamžitě zamilovala :D Edmund měl nejlepší výrazy a Eustace zase hlášky :D v kině sem se mohla protrhnout smíchy :D jinak jo Skandar je pěknej, ale já se stále držím Willa :D

4 Bonbooonek Bonbooonek | Web | 20. dubna 2011 v 18:06 | Reagovat

Co lily přelétlo přes nos? ukradli jí prstýnek, neb zjistila, že smaragd není pravý? chudáci kluci, takhle jim pokazt náladu. Siriusovi a Caroline držím moc palce (prosím, prosím!).
Krásná kapitola ;-)

5 Prongs SB Prongs SB | Web | 20. dubna 2011 v 18:27 | Reagovat

Krásná kapitola..zase ty hlášky jako vždycky jsem se hrozně nasmála...Samozdřejmě nemůžu jinak než chválit..:-)

6 Black Black | Web | 22. dubna 2011 v 9:37 | Reagovat

Kdyby takovýhle vtípek s bubákem byl možný v našem světě, v naší třídě by na to skočilo 80% lidí:D

7 Pokračování please Pokračování please | 22. dubna 2011 v 10:29 | Reagovat

OOOOOOH SUPER BOMBA A COOL!!!NEJDU NIKAM BUDU TU DEDĚT DOKUD NEBUDE DALŠÍ POVÍDKA K TOMUHLE!

8 Adria Morgan Night Adria Morgan Night | E-mail | Web | 22. dubna 2011 v 21:16 | Reagovat

:D :D :D :D :D áááááááá  a pokráčko? :D bože konečně jsem se dokázala odtrhnout od příprav na přijímačky... :D rychle další! Jinak moc pěkný layout! :D

9 Seryn Seryn | Web | 24. dubna 2011 v 16:41 | Reagovat

:-D :-D že džin.. na to bych neskočila ani já a to už je co řéct.. :-D skvělá kapitola :-D

10 Luckie Luckie | Web | 25. dubna 2011 v 14:42 | Reagovat

úžasná kapitola! nemůžu se dočkat další... vážně píšeš úžasně, moc mě to baví ;-)

11 lovie-dogie lovie-dogie | Web | 25. dubna 2011 v 19:40 | Reagovat

suprový! :-)

12 Pink.Queen Pink.Queen | Web | 27. dubna 2011 v 21:33 | Reagovat

zase se ti ta kapitola moc povedla, ostatně jako každá předcházející! :) Opravdu jsem se zase dobře pobavila! Jinak mám stejný problém, nestíhám pomalu ani školu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama