22. Strach

22. března 2011 v 15:28 | Alice Cullen-Hale |  For some it's just a game
"Jak nám ten Sirius krásně spinká." ušklíbl se Remus. "Myslím, že je nejvyšší čas ho probudit."
"Tak do toho." pobídl ho James a sháněl se po nějakém brku, aby měl čím psát.
"Já ho budit nebudu. Určitě mu bude špatně."
"Já ho taky budit nechci." vzpouzel se James.
"Tak ho vzbudí Petr." zašklebil se Remus ďábelsky.
"Petr už je na snídani a než vyleze do schodů a sem, bude poledne."
"Tak ho necháme spát. Stejně by byl na vyučování použitelnej ještě méně než jindy."
"Já věděl, že tvoje inteligence nezklame, Remusi." usmál se James a společně vyšli do nového dne.

"Dobré ráno, miláčku." přivítal James svou lásku polibkem.
"Hele já jím." postěžoval si Remus s natáhl se pro další toast.
"Tak se na nás nedívej." rýpl si James.
"Kde jste nechali Siriuse?" zeptala se Lili.
"Sirius vyspává opici."
"Cože?" ozvalo se jim za zády. Elizabeth dorazila na snídani. "Co jste to říkali?" zeptala se a usedla ke stolu.
"Nic." vyhrkl James s Remusem najednou.
Elizabeth opravdu nemusela vědět, že jejich kamarád se neskutečně opil kvůli ní.
"Lidi, všimli jste si té vývěsky na nástěnce? Je tam termín velikonočních prázdnin." řekla Lili rychle. Podrobnosti také nevěděla, ale bylo ji jasné, že ani jeden z kluků se do vysvětlování Siriusova stavu nehrne.
"Vážně kdy to bude?" zeptal se Remus, doufaje že se rozproudí konverzace a na Tichošlápka zapomenou.
"Poslední týden v březnu."
"Letos nějak brzo." podivila se Liz.
Kluci si oddechli.
"Taky si říkám." Lili zakoulelal očima na Jamese, aby mu dala najevo, že se má taky připojit "Pojedete někdo domů?"
"Jak to vůbec vychází?" zeptal se James rychle.
"Od středy je volno. Takže s víkendem pět dní."
"To není nic moc. Domů nejspíš nepojedu. Stejně celou středu a neděli strávíš ve vlaku." pokrčila rameny Liz. "Myslím, že tu zůstanu. Půjde se zeptat Justina jak to vidí on. Tak zatím." a vytratila se.
"Ufff." zafuněl Remus a odložil toast. "Musíme si dávat pozor na jazyk."
"Co se vůbec stalo?" chtěla vědět Lili.
"Sirius se opil. Protože byl nešťastný z Lizina odmítnutí."
Lili zavrtěla hlavou. "Tenhle trojúhelník je vážně moc a moc zajímavý."
Remus se ušklíbl. "Ani bych neřekl. Spíš je to o nervy. A nevím čí vydrží nejdéle, jestli Siriusovi, Justinovi a nebo ty moje."
"Snad se taky do Liz nezamiloval." rýpl si James a vzal Lili kolem pasu.
"Ne, to ne. Ale jsem zvědavej, jak dlouho vydržíš Tichošlápkovo hořekování. A ten včerejšek by se už taky nemusel opakovat."



Sirius se posadil a okamžitě toho zalitoval.
Točil se s ním celý svět.
Raději si zase rychle lehnul a přemýšlel proč mu tak hrozně třeští hlava. Pak si vzpomněl, jak šel s Jamesem do kuchyně a pil...
Hodně pil.
"Merline, já jsem vůl." zaúpěl a přiložil si prsty na spánky ve snaze zmírnit a vyhnat bolest. "To je život... Všechno mě bolí. Elizabeth mě nechce..." zmlknul, pak se rychle posadil a pádil ke koupelně.

"Dobré odpoledne, Tichošlápku!" rozrazil James dveře od pokoje.
"Nekřič!" zasténal Sirius a přitiskl si k obklad ještě pevněji k hlavě.
"Ale tady má někdo kocovinu." ušklíbl se James. "Co si pamatuješ ze včerejška?"
"Nic moc. Proč?"
"To raději neřeš." ušklíbl se James. "Jen mi slib, že už to nebudeš opakovat. Protože nevím, nevím jak by to podruhé dopadlo."
"Slibuju. Už nikdy nebudu pít." zasténal Sirius. "Hlavně už neřvi."
"Málem šeptám. Tady máš úkoly." hodil na něj hustě popsaný pegramen.
"Tys mi zapisoval úkoly?" zeptal se Sirius nevěřícně a zamžoural na pegramen.
"Lili na tebe myslela. Učitelům jsme nakecali, že se necítil dobře, takže Mcgonagallová ti vzkazuje, že odevzdání domácí úkolu se nevyhneš a máš naklusat za Pomfreyovou, aby se ti ulevilo."
"Díky, jste kámoši." zahuhlal Sirius a odložil obklad na noční stolek. "Ani sám nevím, co mě to popadlo... Elizabeth jste řekli, co mi doopravdy je?"
"Ne, udělali jsme pár úhybných manévrů, takže o tom neví. Siriusi," James měl neobvykle vážný výraz. "Měl by ses kvůli ní přestat trápit."
Sirius smutně zavrtěl hlavou. "Nikdy jsem si neuvědomil co holkám dělám. Jen jsem si užíval. Kolik holek jsme přivedl k slzám a kolik se jich trápilo? Teď se to obrátilo." povzdechl si. " Jsem fakt vůl."
"To můžu souhlasit. Stejně nic nenaděláš. Ona má prostě Justina. Tak se ji to snaž přát a najdi se nějakou holku."
"Vždyť jsou to všechny stejné slepice."
"Najednou. Dřív ti to vyhovovalo."
"Ale to jsme nechtěl Liz. Sakra, jak může jedna holka člověka takhle zblbnout?!"
"Jednoduše." pokrčil rameny James.
"Už chápu proč jsi pořád tak vyváděl pro Evansovou. Ale vy dva spolu chodíte! A tolikrát jsme ti říkal, ať to vzdáš!"
"Siriusi, ze mě si příklad neber." James zvedl varovně prst. "U Lili a mě to bylo něco jiného. A myslím, že tahle strategie, nevzdávat to, ti nevyjde. Ona má prostě-"
"Toho blonďatýho bonbónka z Mrzimoru." zavrčel Sirius otráveně.

Justin a Elizabeth se ruku v ruce procházeli po školních pozemcích.
"Už ses rozmyslel s těmi prázdninami?"
"Spíš než já se rozmyslel Ralph. Chce, abych přijel domů."
Liz povytáhla obočí. "Proč?"
"Usmyslel si, že vyrazíme rybařit."
"Nevěděla jsem, že Ralph rád rybaří."
"Rybaření je hned po ocucávání Kristin jeho nejmilejší činnost."
Liz do něj žďuchla. "Opatrně mluvíš o mé sestřence. Mohla bych si o Ralphovi začít myslet něco nehezkého."
"Tak jsem to nemyslel. Miluje ji." pokrčil rameny. "V květnu budou mít svatbu. Myslím, že to bere jako bratrské loučení se svobodou. Navíc chce přibrat i nějaký svoje kámoše. A říkal, že sebou taky někoho může vzít."
"Jako mě?" vyhrkla Liz, když viděla jak se na ni její přítel dívá. "Ne, to ne. Bude to pánská jízda."
Justin se pousmál. "Ale spala by jsi se mnou ve stanu."
"Opravdu?"
Přitáhl ji k sobě a políbil ji. "Opravdu."
"Vyrazíme spolu o letních prádzninách."
"Alespoň na měsíc." zasmál se Justin.
"Nebo rovnou na dva. Ale teď jeď a užij si to. S chlapama." zasmála se. "Chtěla jsem říct s klukama, ale vzhledem k tomu, že se Ralph bude ženit, už se o něm nemůžu vyjadřovat jako o klukovi."
"Ralph bude mít pubertu ještě v šedesáti."
"V tom případě si vybral správnou ženu." ušklíbla se Elizabeth. "Budeš ho pozdravovat, viď?"
"Děláš jako kdybych už odjížděl."
"Spoléhám na to, že se mnou ještě chvíli zůstaneš." rozesmála se a stoupla si na špičky, aby ho mohla políbit.
Justin se po chvíli odtáhl. "S tebou zůstanu jak jen dlouho budeš chtít."
"To ráda slyším."
"Pojďme zpátky. A napíšu bráchovi, že na ty Velikonoce přijedu." pousmál se Justin, vzal Liz za ruku a společně se vydali do sovince.

"Zlato? Zlato, přiletěla sova. Asi to bude od Justina je z Bradavic." křikla Kristin přes rameno a otevřela okno, aby mohl puštík vletět dovnitř.
Krátce po Vánocích dokončili Kristin s Ralphem svůj dům a mohli se přestěhovat.
"Konečně se ozval. Jemu všechno tak trvá." zalamentoval Ralph a odváza dopis od soví nožky. "Nechceš nějaký ptačí zob?" otázal se sovy, ta zavřela jedno oko a vyletěla ven z okna.
"Tak kdybys ji dal nějakou myš." zasmála se Kristin. "Ptačí zob... Copak je to kanárek?"
"Byl jsem jen zdvořilý."
"Lásko, je to sova."
"To neznamená, že bych se k ní měl chovat ošklivě."
"To neříkám. Ale nepřeháněj to. A Briketo, přestaň." dodala a hodila po své uhlově černé sově polštář.
Tu velice rozlítilo, že do domu vtrhl jiný opeřenec než ona sama.
"Ty to taky nepřeháněj. Chudák Briketa." Ralph roztrhl obálku.
"Ona je zvyklá." zachechtala se Kristin a šla sovu pohladit.
Ta se k ní točila zády a zlobně houkala.
"Tak tiše, jsi jak Bradavický expres." konejšila ji Kristin a hladila ji po křídlech.
"Paráda. Justin s těmi Velikonoci souhlasí!" vykřikl nadšeně Ralph. "A Roger s Johnem, moji bývalí spolužáci, pojedou taky. Bude to skvělé."
"Vím, kdo je Roger a John." opáčila se Kristin s úsměvěm a stále si udobřovala sovu. Pak znervózněla. "Vážně chcete jet?" zeptala se potichu.
Ralph se něžně usmál a přešel k ní. "Nemusíš mít strach."
"Myslím, že Luciuse Malfoye nepotěšilo, když jsi odmítl přidat se na stranu jeho Mistra."
"Nic nám nehrozí."
"Ralphe, hrozí. Nevíš jak dopadl Fabian Prevett a jeho bratr? Co když vás někde najdou a ublíží vám? Tobě, Justinovi a ostatním? To bych nepřežila."
Ralph si Kristin přitiskl k sobě.
Položila mu hlavu na hrudník. "Mám strach." přiznala šeptem. "Takovej strach... Není se kde schovat. Před ním."
Ralph jo políbil do vlasů. "Neboj se. Všechno jednou skončí. Zase vyjde slunce. Bude dobře."
"Aby nebylo pozdě, až vyjde." zamumlala Kristin a pevně se ke svému snoubenci přivinula.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Prongs SB Prongs SB | Web | 22. března 2011 v 16:24 | Reagovat

Kráásná kapitola....a myslím že má příhodný název- strach :D no bojím bojím :D mám takové tušení že se Justinovi Rapphovi a spol. něco stane :/ no uvidíme :D

2 Prongs SB Prongs SB | Web | 22. března 2011 v 16:24 | Reagovat

*Ralphovi

3 °Alex °Alex | Web | 22. března 2011 v 16:56 | Reagovat

Pekná kapitola :). Páči sa mi vzťah Justina a Liz :). Tešim sa na pokračovanie :).

4 Asnazu milující Aff Asnazu milující Aff | Web | 22. března 2011 v 17:44 | Reagovat

krásná kapitola...tak se mi zdá, že Kristininy obavy se splní...no ale uvidíme, jsem zvědavá co bude dál :)

5 Káťule - SB Káťule - SB | Web | 22. března 2011 v 19:37 | Reagovat

no nechci být pesimistická, ale mám takové tušení, že se Kristin zas tolik nemýlila...ach jo, jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet - zatím je to dokonalé...tahle kapitola byla jako vždy taky skvělá...ale nevím nevím, je tam jakýsi nádech blížící se katastrofy ...

6 Bonbooonek Bonbooonek | Web | 22. března 2011 v 19:39 | Reagovat

Já nechci aby je zavrždili... Prosím, zařiď to :-)!

7 Lily Lily | Web | 22. března 2011 v 20:59 | Reagovat

No páni, ty vždycky víš, jak překvapit.

8 Rosalie Rosalie | 23. března 2011 v 15:10 | Reagovat

[6]: no, mně by to u justina ani moc nevadilo, je mi líto siriuse

9 Pink.Queen Pink.Queen | Web | 23. března 2011 v 20:05 | Reagovat

páni... to jsem si nemyslela, že to bude takhle napínavé! Jsem zvědavá, co vymyslíš dál! Moc povedená honem další! :)

10 Pokračování please Pokračování please | 23. března 2011 v 20:09 | Reagovat

Nádhera přečteno jedním dechem!Škoda že zítra je zase škola jinak bych si to četla od rána do večera a mám strach že Kristin měla pravdu.A ten Sirius ještě pořád si vzpomínám jak chtěl líbat brnění!ten se fakt střískal

11 Seryn Seryn | Web | 24. března 2011 v 16:18 | Reagovat

krásná kapitola.. chudák Briketa.. :-D

12 lovie-dogie lovie-dogie | Web | 27. března 2011 v 15:15 | Reagovat

Úžasný! :-) doufám ale že neplánuješ zabít Rolpha? :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama