Leden 2011

Hodnocení blogu

8. ledna 2011 v 14:05 | Alice Cullen-Hale |  Informace
Nechala jsem si ohodnotit blog...A jsem spokojená:-) Děkuji- kdo by měl zájem, blog jsem si nechala hodnotit tady

♥Design - 10/10
♥Menu - 9/10
♥Články - 10/10
♥Návštěvnost
♥Aktivita - 9/10

Celkem 38/40

Design: Je úžasný.... Jeden z nejlepších...
Menu: Dobrý, ale ikonky fanklubu by jsi měla oddělit....
Články: Dobrý...
Návštěvnost: Nemá toplist
Aktivita: Možná by jsi měla víc přidávat...
Schrnutí: Pěkný blog....

14. Budu čekat

4. ledna 2011 v 14:29 | Alice Cullen-Hale |  For some it's just a game
Jsem moc ráda, že se vám povídka tak líbí! Opravdu nadšená:-) Další kapitola je tady!


"Siriusku můj!" Jessica odstrčila Elizabeth a skočila Siriusovi do náruče. Sirius zaznamenal Lizin znechucený obličej a dobře viděl jak něco sdělila vysokému blonďákovi, který se jich před chvíli ptal co se to děje. Zjevně se dobře znali.
Blonďák pokýval hlavou a společně odcházeli.
Koutkem oka zahlédl hřívu ryšavých vlasů, která se vrhla na Liz a došlo mu, že je našla Lili. Teď byl ten nejlepší čas.
"Jessico." řekl odměřeně a odstrčil ji od sebe.
"Co to děláš a Jak to vypadáš?" zděsila a prohlížela si jeho napuchlé oko.
"Krásně jako vždycky." pravil Sirius ironicky a prohlížel si ji. Bylo to tím, co mu včera Lili řekla? Bylo to tím, že konečně pochopil její povahu? Nebo to tak bylo vždycky a on byl jenom zaslepený? Už se mu nijak zvlášť nelíbila.
Ty blonďaté vlasy, které se mu zdály andělské mu nyní přišli jako obyčejné nakroucené lokýnky. Nádherný úsměv, kterým se Jessica honosila mu připadal jako směšný úšklebek.
"Ty jsi protiva. Ale přesto jsem ti přivezla dárek!" začala se přehrabovat v kabelce.
"Nechci od tebe žádný dárek, Jessico. Nejsi taková, za jakou jsem tě považoval."
"Ale prosím tě, co to povídáš."
"Uřkla jsi Lili Evansovou. Jenom proto, že si nějaký kluk vybral ji a ne tebe. A kolika lidem- dívkám jsi ještě ublížila? A z jakého důvodu? Že byly daleko hezčí než ty? Nebo protože dostali lepší ohodnocení v hodině, hm? Nechápu, že jsem to neviděl dřív. Je mi z tebe zle."
Jessica bledla a fialověla. "Co- co to povídáš? Kdo ti o mě něco takové řekl, to jsou všechno sprosté lži, jak tomu můžeš věřit?" z očí jí tekly slzy.
"Lži? Nejdřív jsem to myslel taky. Pomluvy dokážou udělat hodně. Ale tohle je pravda."
"Pravda? A od koho tu pravdu máš?!"
"To není tvoje starost. Mrzí mě, že jsem si s tebou vůbec kdy začal, kvůli tobě jsem si vůbec nevšímal jedné úžasné holky a způsobil jsem ji spoustu trápení, jak jsem mohl být tak hloupý?" zavrtěl hlavou. "Je konec Jessico."

13. Návrat

1. ledna 2011 v 16:25 | Alice Cullen-Hale |  For some it's just a game
Vzhledem k tomu, že máme ten Nový rok dávám sem kapitolu i k této povídce, poděkovat můžete Katii, která mě ukecala:-)
Tak si to užijte.


"Siriusi? Co se ti stalo a kde je James," Remus vyskočil z křesla hnal se k Siriusovi.
"Tys to taky věděl, co?" vyjel na něj Sirius a mnul si modrající oko.
"Co sem věděl?" nechápal Remus.
"Hele dejte mi všichni pokoj." odstrčil ho Sirius a vytratil se do ložnice. Remus se za ním vytřeštěně podíval.

"Á dáme se do odpočítávání! Deset, devět..."
Majitel klubu divoce gestikuloval a pobízel ostatní, aby se přidali.
Elena popadla Elizabeth za paži a vytáhla ji na nohy.
Justin se trochu zamračil, protože mu tak vytrhla Liz z náručí.
"Sedm, šest!" zařval mu Ralph do ucha, takže neměl možnost zlobit se dlouho.
"Čtyři, tři, dva-" křičeli holky.
"Teď!" řekl Justin docela potichu a přitáhl si Liz zpátky k sobě. Ta se na něj šťastně zazubila. "Do nového roku Ti přeju jen to nejlepší!" zašeptala a políbila ho.
"Juchů, ať žije nový rok! Slává!" naráz bouchlo několik lahví se šampaňským.
Kristin a Elena si ležely v náručí a něco si nadšeně zdělovali.
Pak si Kristin přivlastnil Ralph.
"Lizino, všechno nej-" Elena se zastavila v půlce věty a zašklebila se při pohledu na Elizabeth, která se vášnivě líbala s Justinem. "Tak já ti to radši řeknu potom." usoudila a zamířila k mladíkovi, který ji celý večer nenápadně pozoroval.

5. Pobertové navždy

1. ledna 2011 v 15:50 | Alice Cullen-Hale |  Pobertovské Vánoce
Takže v tomto roce sem přidávám úplně první kapitolu,ale ona je to vlastně kapitola poslední. Končí nám povídka Pobertovské Vánoce! Doufám, že se vám líbila.

Oba zpozorněli.
"Nový rok se nám takto přiblížil?" zeptal se Sirius stále vševědoucím hlasem.
"Áno! Takto moc se nám přiblížil! Jděte pro Petra, našeho kamaráda, kterému ani čočková polévka uvařená ze smetany, skořice a grilovacího koření neublíží!" šeptal dramaticky Remus a James vyprskl smíchy a odešel pro Petra.
Ten byl zdravý, nic mu nechybělo.
"Ty jsi snědl všechnu tu polévku?" ujistil se.
"Jistě, že byla výborná! Nevím co se vám na ní nezdálo."
"Tak jo kluci. Za okamžik je tu Nový rok. Pěkně ho přivítáme." Šeptal Sirius.
"Po Pobertovsku!" dodal James.
"Deset." Začal Remus.
"Devět." Přidal se James a šťouchl do Červíčka. "Řekni osm."
"O-osm!" zakoktal Petr.
"Sedm, šest!" vykřikl Sirius.
"A všichni!"
"Pět, čtyři, tři, dva jedna a teď!"