Leden 2011

7. Zbloudilá myšlenka

30. ledna 2011 v 19:00 | Alice Cullen-Hale |  Before the battle
Takže Tahmed jak jsem slíbila je tu kapitolka :-) Věnuju ji především tobě, protože jsi na ni tak dlouho a obětavě čekala :-) A doufám, že se bude líbit a vám všem ostatním i když já bych řekla, že mi psaní téhle kapitolovky moc nejde... No, ale snažila jsme se, tak snad to oceníte:-)
A můžete to brát jako takový dáreček k pololetnímu vysvědčení, které se zítra předává:-)

Spojenectví s vlkodlaky byla skutečně nevídaná věc.
Sám jsem tomu nebyl schopný věřit.
I když to spojenectví uzavřela Alice a ta dokáže snad všechno.

Začal jsem členy své rodiny učit, jak se nejlépe bránit novorozeným a jak je nejsnadnějí zničit.
Emmett si po chvíli uvědomil, že nemůže jít po snadné kořisti, protože na to oni čekají.
Edward byl také dobrý. Měl výhodu, že díky svému daru předvídal soupeřovi kroky a výpady.
Stejně tak Alice. Nesmírně se mi příčílo útočit na ní, ale ona vypadala že se dobře baví. Já se bavil méně a v koutku duše jsem stále doufal, že ji nějak přemluvím, aby se neúčastnila. Ale to byla skutečně velice mizivá naděje.
Carlisle měl potenciál. Ale svazoval ho odpor k jakémukoliv druhu násilí. A zničit někoho to se mu vůbec příčilo.
S Esme to bylo ještě horší. Bála se mě pořádně uhodit. Jestli bude novorozence taky tak šetřit...
Rosalii jsem musel několikrát vysvětli jak má zaútočit, ale pak pochopila a šel z ní strach.
Bella seděla na okraji mýtiny a s vykulenýma očima nás pozorovala. Hrozně se bála, přestože věděla, že tohle je jenom jako. Že si doopravdy neubližujeme.
Ale až nadejde bitva nebude to jen jako.
Oni nás budou chtít zabít.

Zároveň vyvstal problém, kde bude během bitvy Bella.
Nemohla zůstat doma. Ani Alici a Edwardovi schopnosti a početní převaha díky vlkům nemohla zajistit, že nám někdo z novorozených neproklouzne a nedostane se k Belle.
Jacob prosazoval názor, abychom Bellu ukryli v rezervaci.
Několik mladších hochů tam zůstávalo a i když nikdo nechtěl, aby se připletli do boje v případě nouze by ji dokázali ochránit než by dorazila smečka. Ale Edward byl proti a byl v právu, v La Push byla Bella mnohokrát a našli by ji tam stejně rychle jako ve Forks.
Ale musím uznat, že ten čokl nemá vůbec špatné nápady, jelikož jeho pach náš druh odpuzuje mohl by Bellu někam odnést. Někam vysoko do hor.
Tam by mohla přečkat boj.

"Vyzkoušíme to." rozhodl Jacob a popadl Bellu do náruče.
Edward vypadal, že omdlí vzteky.
Já s Alicí jsme šli vyzkoušet zda Jacobův pach zcela zastře ten Bellin.
Asi s tříminutovým odstupem jsme se vydali po jeho pachu, no spíš zápachu.
"Alice," zkusil jsem to když jsem pomalu postupovali po Jacobově stopě. "Vážně-"
"Vážně se té bitvy zúčastní, Jazzi. A přestaň s tím." napomenula mě.
Stáhnul jsem rty. "Ještě jsem to ani nevyslovil."
"A jestli to vyslovíš přísahám, že už ti v životě nedám pusu."
"To bys neudělala."
Zasmála se. "Máš pravdu, to bych nevydržela." přitočila se ke mně a letmo mě políbila. "Tak honem, Edward čeká výsledky pokusu."
"Jo, stojí si na mýtině zatímco mi tohle musíme čenichat." zamručel jsem a rozběhl jsem za svou láskou na mýtinu.

"Bude to slavit úspěch. Pokud se Bella ničeho nedotkne. Nedokážu si představit nikoho kdo by do té stopy strkal nos." oznámil jsem Edwardovi a Alice vážně přikývla.
"Bude to fungovat. Vidím to."
"Skvěle. Bello, ty zanecháš na mýtině falešnou stopu a-"
Neposlouchal jsem ho a začal jsem přemýšlet.
Vůbec by nemusela zanechávat falešnou stopu.
Mohla by tu zůstat.
Vždyť po tom dychtí, aby byla nablízku Edwardovi.
Novorození by se dostali do úplné extáze a bylo by tak snadné je zničit, jednoho po druhém...

"To nepadá v úvahu!"pronesl Edward znechuceně.
Bella sebou vyděšeně škubla.
Asi nejsem jediný kdo má pokoutní nápady.
Ale teď musím Edwarda uklidnit. Trošku jsem si pomohl svým darem. "Kdyby tu skutečně byla rozběsnilo by je to..."
Alice mi stoupla na nohu.
Edward zlobně zafuněl.
"Ale byla to jen zbloudilá myšlenka, vážně."
"Ne." pronesl Edward důrazně a bylo jasné, že o tom nebude dál diskutovat..
Ale kdybych ho společně s Emmettem spoutal a někam zavřel dal by se ten plán uskutečnit... Emmett by mi rád pomohl.

Alice si hlasitě povzdechla. Viděla moje plány.
"Máš pravdu." řekl jsem na Edwardovu adresu, ale myslel jsem si něco jiného.
Naštěstí byl tak zaměstnaný Jacobem, který svlékal Bellu pohledem že si toho nevšiml. Vzal jsem Alici za ruku. "Nejlepší dva ze tří?" zeptal jsem se. "Ještě bysme mohli trochu trénovat." pousmál jsem se.
"To můžeme, Emmett bude nadšený. A Jazzi, to s Bell je opravdu hloupý nápad."
"Neměla bys mě podpořit? Jsi moje žena."
Ano. Ale se zdravým rozumem. Považ to riziko."
"Chceš říct, že jsem blázen."
Zasmála se. "Trošku."
"Od tebe to sedne." šťouchl jsem do ní.
Skočila na mě. "Jo? Jo? Já jsme blázen? No to jsem! Ale do tebe!" hlasitě se rozesmála a já ji k sobě přistiknul.
Tohle je moje Alice, kterou tak miluju.

17. Přistiženi

29. ledna 2011 v 14:42 | Alice Cullen-Hale |  For some it's just a game
Po dlouhé době je tu další kapitola:-) A nebuďte z ní moc smutní:-)

Studenti šestého ročníku spokojeně mluvili jeden přes druhého. Právě měli obranu proti černé magii, ale hodina ještě nezačala. James se líně protáhl. "Kde je ta Lili?"
Remus aniž by zvedl oči od svého pojednání, které si ještě jednou kontroloval, nespokojeně zamlaskal, když ho James vyrušil. "Ještě tu není?"
"Asi ještě hledá Liz. Neměl bych se po ní jít podívat?"
"Můžeš, ale abyste nepřišli pozdě oba dva." varoval ho Remus a hůlkou poklepal na místo kde si našel chybu.
"Neboj. A drž místo Tichošlápkovi, ještě se cpe ve Velké síně, otesánek jeden."
"Jasně, jasně..." zamručel Remus a zamračeně hleděl na svůj úkol.
James vyšel na chodbu. Jessica, která se v nemožné pozici schovávala za brněním, aby ji náhodný kolemjdoucí nezpozoroval div neposkočila radostí. Teď přišla její chvíle. Vytáhla z hábitu hůlku a namířila na Jamese. Zamumlala příslušné zaklínadlo a v Jamesovi tváři se rozlil nepřítomný výraz.
Vyšla ze svého úkrytu.

Nejoblíbenější povídka?

27. ledna 2011 v 18:29 | Alice Cullen-Hale |  Ankety
Máme tu anketu ve znění: která z mých povídek se vám líbí nejvíc?
Prosím hlasujte v anketě, nebo alespoň pište komenty. Vím, že některé ještě nejsou dopsané, takže se vám asi bude hůř rozhodovat, protože to třeba dalšími kapitoly zkazím... Ale prosím vyjádřete a napiště třeba proč se vám daná povídka tolik líbila- nebo vaše názory na jednotlivá díla, budu vám moc vděčná!

Listen to your Heart Lyrics (Slow version)

27. ledna 2011 v 18:26 | Alice Cullen-Hale |  Hudba
Na někoho je tahle verze až moc pomalá...
Na mě občas taky, ale pak mám zase náladu kdy ji slyšet můžu. Ostatně tuhle písničku jsem dlouho, dlouho neposlouchala. Ale už to zase zvládám:-)
Jo, a připomínám třídění SB! Tady se zapisujte, kdo to ještě neudělal a chce SBéčkem zůstat.


16. Fialky

17. ledna 2011 v 16:48 | Alice Cullen-Hale |  For some it's just a game
Další kapitolka :-) Snad se vám bude líbit. A v té příští se připravte na hodně, hodně akce...
Nebo spíš emocí? No, uvidíte... Ale zatím si přečtěte tuto :-)


Elizabeth se pomalu posadila. Byla celá rozlámaná, ačkoliv musela hrozně dlouho spát. Podívala se na mudlovský budík co měla Lili u postele. Ukazoval čtyři hodiny ráno.
"Merline..." zaskučena Liz potichu a protáhla. Až teď si všimla, že na sobě nemá pyžamo, ale džíny a svetr. Boty ležely pohozené vedle postele, tak jak je ona nikdy neukládala, takže ji musel někdo zout. Na nočním stolku měla prázdnou sklenici. Zamžourala a snažila se rozpoumenout co tomu předcházelo.
"Ne..." zahuhlala a cítila jak se ji do očí hrnou slzy. Nebyla to noční můra. Ten dopis od Siriuse Blacka byl skutečný a ležel hned vedle té sklenice.
Natáhla po něm ruku, ale potom štítivě ucukla. Ne, nebude si znovu drásat nervy. "Ale co udělám?" zapřemýšlela polohlasně a vzápětí si vynadala, protože si uvědomila, že mohla vzbudit Lili. Ta byla natažená v posteli jako provázek a i ze spánku se mračila. Ještě pořád byla naštvaná na Siriuse, ale to Liz netušila.
Chvíli se povalovala v posteli a potom vstala a zamířila ke dveřím pokoje. Věděla, že kdyby ji někdo nachytal bude mít pořádný průšvih, ale nezáleželo ji na tom.
Potřebovala přemýšlet a měla pocit, že čtyři stěny jejich pokoje ji to nedovolují, že ji dusí. Vydala se na procházku hradem. Chodby nebyly osvětlené, pochodně už dávno dohořely, ale nevadilo to.

57.diplom

15. ledna 2011 v 16:45 | Alice Cullen-Hale |  Diplomy
Nezapomínejte na třídění Sbéček!


15. Pomstychtivá

12. ledna 2011 v 16:03 | Alice Cullen-Hale |  For some it's just a game
A je tu další kapitola, myslím, že jste čekali dost dlouho:-) Snad se vám bude líbit, nabírá to na obrátkách. Trošku...A já se jdu učit, mám toho dneska hodně.


" Teda co byli všichni druháci pryč, byl tady klid! Jsou jako z divokých vajec, málem jsem si vykřičela hlasivky, oni chtěli spláchnout Paní Norisovou do záchodu, jestli se toho nějak domákne Filch zabije nás všechny." hlaholila Lili jen co otevřela dveře do pokoje. " Elizabeth!" vykřikla vzápětí když spatřila svou kamarádku. Ta která se před chvíli vrátila z perfektních Vánoc plná energie a optimismu teď byla zhroucená na posteli a ramena se ji třásla, jak plakala. Lili přiskočila k posteli, popadla ji za ruce a vytáhla ji do sedu. " Co se stalo, zlato?"

Ron a Hermiona

12. ledna 2011 v 15:54 | Alice Cullen-Hale |  Harry Potter a Relikvie smrti
Krátké, špatně viditelné, ale aspoň něco:-) Moje oblíbená scéna..." netluč do toho tak..."

6. Výcvik

9. ledna 2011 v 16:34 | Alice Cullen-Hale |  Before the battle
Omlouvám se, že to trvalo tak dlouho, ale psala jsem povídku Pobertovské Vánoce a For some is just a game a tuhle jsem nějak vypustila.
Takže konečně další kapitola, snad se vám bude zamlouvat!

Moje párty, tedy pardon Bellina párty skončila.
Náš dům opustila Jessica a Angela, které se donekonečna vyptávaly jestli nechceme pomoct s úklidem. Angela to myslela upřímně, Jess by si ještě jednou ráda prohlédla náš dům.
Ale nemohla jsem kvůli tomu zlobit. Byly to jenom lidé.
"Bello, nebylo to fajn?" zeptala jsem se širokým úsměvem.
Tvářila se jako kdyby spolkla citron.
Aha, žere ji to naše spojenectví s vlky.
Teď se nebojí jenom o nás, ale i své pejsky.
Povzdechla jsem si. "Nemáš za co ráda jsem to pro tebe udělala. Edwarde, tvá přítelkyně by asi ráda jela domů." podotkla jsem a popadla jsem krabici ukrytou pod kuchyňskou linkou a dala jsem se do uklízení. Za pár minut to budu mít hotové.
Za Edwardem a Bellou se zavřely dveře.