Květen 2010


Jak tam bylo :-)

28. května 2010 v 16:08 | Alice Cullen-Hale |  Informace
Ahojda všichni!
Ve zdraví jsem se vrátila ze školy v přírodě. Bylo to tam moc fajn, dobrá nálada přestože počasí nám moc nepřálo a někteří lidé se občas chovali nepochopitelným způsobem, užila jsem si to.
Nasmáli jsme se taky jsme si pěkně mákli, hráli jsme ujeté hry a spousta dalších úžasných věcí jsme stačili stihnout. Klasicky jsem se rozhodla napsat sem několik hlášek, které se nám tam objevili...
Jména vedoucích píšu tlustým písmem, zbytek normálně.

Zbyněk: Ty jsi ještě malý skřítek a neumís létat, protože nemáš vyvinutá křidélka!

Terka: No pěkně to vedeš!

Lenka: /potom co jsem se k ní nakláněla abych ji něco pošeptala a vrazila jsem si její loket do oka, protože ona se škrábala na hlavě/ Ty jsi taky big bíťák! / Jó, koukali jsme na Pána Pařmenů/

Tomík: Právě jsem překřtil váš pokoj na wellnes room! / všichni k nám chodili na masáže/

Lenka: Tomík nám přejmenoval pokoj.
Já: Jo, na wellnes rom.
Zbyněk: Wellnes room? Tak to by se náš pokoj jmenoval prase room.

Paní učitelka: No, tak když Michal dneska přijel, běžte s ním na procházku.
Tereza: Tak ať se jde projít sám my na něj počkáme u chaty!

Roman: Počkej, nemůžu mám tady film o filmu! /seděl u nás v pokoji a my kecaly o filmech/

Roman: Tomík je gay! / zavře dveře/
Tomík/buší do dveří/
Roman: /dveře drží/ Ne, my tě tady nechceme, ne, ne, ne!

Roman: To jsou duble kobry tohle!

Bylo toho moc....
Ale tohle je pár za všechny:-) Jdu přidávat nějaké články :-)

6. Rodina?

26. května 2010 v 13:30 | Alice Cullen-Hale |  Beauty and Joker
(Přednastaveno jsem na škole v přírodě:-))

Zastavili jsme až před domem.
Rosalie měla v očích zvláštní jiskřičky, jako kdyby nevěděla zda se má rozesmát nebo rozplakat. "Připravený na seznámení?" optala se.
Přikývl jsem.
"Fajn. Pojď."
Následoval jsem ji.
Vystoupali jsme po schoden nahoru a ocitli se v obývacím pokoji. Carlisle s tou ženou, kterou jsem jako jedinou neznal seděli na pohovce a tiše si povídali.
Edward po mě šlehl zlostným pohledem a vyměňoval okenní tabuli.
Jo, jo, co si kdo nadrobí... To si musí zasklít v tomhle případě.
"Jsme zpátky a v plné síle. Teď přijde na řadu to představování. Edwarde, ty jsi byl potom celý žhavý tak pojď mezi nás." vyzvala ho Rose.

Škola v přírodě:-)

23. května 2010 v 18:45 | Alice Cullen-Hale |  Informace

Ahojda všichni, zítra odjížídm na školu v přírodě a vracím se v pátek. Z čehož logicky vyplývá, že nebudou články a nebudu moc oběhnout SBénka. Pokud bude blog.cz fungovat jak má ve středu se zveřejní šestá kapitola k povídce, budu moc ráda, když ji okomentujete. Taky můžete neúnavně psát hlášky tady těším se až si to po návratu všehno přečtu a rozjedu hlasování o tu nejlepší ze všech:-) Pokusím se vám ozvat co nejdříve,ale nebudu nic slibovat. Mějte se krásně!
Vaše Alice Cullen-Hale

Držme palce!!!!

23. května 2010 v 18:43 | Alice Cullen-Hale |  Informace
Nevím jak vy, ale já mám k hokeji kladný vztah. Nejsem sice zapálený fanda, že bych sledovala NHL nebo hokejové kluby tady v ČR,ale když je mistrovství světa, tak usedám k televizi a fandím Česku o sto šest! A dneska v 20:30 začíná zápas Česko-Rusko.

Pokud vyhrajeme, budem zlatí, budeme mistři světa!
Nebylo by to skvělý? Strašně bych to "těm našim klukům" přála, zasloužili by si to. Uznávám, že stříbro, druhé místo by taky bylo velikým úspěchem,ale ten titul mistři světa je přeci jenom lákavější to musíme všichni uznat. Ať už se budete koukat nebo ne, držte palce:-)
Já se rozhodně dívat budu a pokud zítra nebudu moct mluvit vím proč.
Tak tedy Češi do toho!!!!!


Češi slaví

5. Nelituju toho čím jsem se stal!

21. května 2010 v 18:50 | Alice Cullen-Hale |  Beauty and Joker
Ano, další kapitola,na kterou jsem docela pyšná. Zvlášť na tu druhou půlku.
Snad ji také oceníte:-)

Bylo to něco tak lákavého!
Nemohl jsem setrvat na místě, nechal jsem se vést tou vůni, šel jsem jako ohař po stpě.
Šel? S jistým sebeuspokojením jsem zjistil, že téměř letím. Tak jako Rosalie letěla semnou. Nelhala, když říkala, že to také budu umět.
Když už jsme u Rosalie slyšel jsem její tiché kroky, někde za sebou. Zřejmě mi nestačila, ale já měl mozek zateměný tou vůni.
Nemohl jsem na ni čekat.
Nechtěl jsem.
Chtěl jsem krev!

Krev, to krev mi tak voněla. Není pochyb, že jsem upírem.
Dychtím po krvi, jsem tak silný a toho protivu Edwarda jsem málem přelomil na dvě půlky a to jsem do něj jenom trošku strčil.
Vůně ještě zesílila. Nemůžu být daleko.

Rosalie a Bella

19. května 2010 v 18:48 | Alice Cullen-Hale |  Zatmění
V celém článku najdete scany a já samozřejmě musím vyjádřit svůj názor.

Dobře jsem věděla proč prohlašuju, že na Eclipse půjdu především a hlavně kvůli příběhu Jaspera a Rosalie.
Tohle by se dalo nazvat předehrou. Předehrou Roseina příběhu.
Niki to hraje báječně, nedokážu si představit nikoho jiného kdo by to dokázal tok úžasně ztvárnit. Navenek chladná a odtažitá,ale uvnitř? To je úplně jiné.
Jak už jsem několikrát psala nechápu, proč všichni nesnáší Rosalie, vždyť je úžasná! A nemyslím tím jenom po vzhledové stránce.

4. Síla

19. května 2010 v 10:40 | Alice Cullen-Hale |  Beauty and Joker
"Carlisle? Už to bude." Rosalie poprvé po dlouhé době nemluvila na mě.
Celou dobu co trvala ta strašná bolest mě neopustila. Seděla u mého lůžka, tišila mě když jsem se nedokázal udržet a křičel jsem bolestí, utírala mi zpocené čelo a slzy, které se mi občas vyřinuly z očí. Styděl jsem se za to, ale jakoby vycítila co mě napadá a šeptala mi slova útěchy a ujišťovala mě, že nejsem slaboch.
"Tím jsme si prošli všichni a ty jsi velice statečný. Já takhle zticha nebyla." zašeptala a stiskla mi ruku.
Bylo mi líto, že i ona takhle trpěla.
Co se to semnou děje, že to tolik bolí?
Někdo otevřel a zase zavřel dveře. "Ano, máš pravdu. Myslím, že až se probere měla by jsi s ním vyrazit na lov." Carlisle si u mě trošku vylepšil reputaci.
Potom co mě kousl jsem ho považoval za úchyla a vyvodil jsem si, že to kousnutí mě přivodilo tolik bolesti, ale asi mě dobře odhadl když teď mluví o lovu.
Každý máme něco. Někdo sbírá bezcenné cetky, někdo kouše ostatní.

3. Jenom pro ni

16. května 2010 v 8:30 | Alice Cullen-Hale |  Beauty and Joker
Protože píšete nádherné komentáře, které mi dělají obrovskou radost, rozhodla jsem přidat novou kapitolku už dneska! Doufám, že vás to potěšilo :-)

Všude kolem mě byla tma, neviděl jsem nic a jakobych nic necítil. Bylo mi dobře a neměl jsem nejmenší chuť na tom nic měnit.
Medvěd se mnou nejednal zrovna v rukavičkách a pořádně mi pochuchal fasádu.
Takhle už se nikomu nebudu líbit. Natož Rosalii.
Rosalie?

Ano, Rosalie.
Ten anděl co mě zachránil.
Tma, jenž mě obklopovala jakoby mě bolesti zbavila, ale už jsem neviděl její nádhernou tvář. To se mi nezamlouvalo. Chci ji ještě vidět.
Bojoval jsem, pomalu otvíral oči.
Rosalie už mě v náruči nedržela, nejspíš jsem ležel v nějaké posteli.
"Carlisle!" řvala zrovna. "Není čas, není čas!"
"Nesmíme ho nechat trpět, alespoň to zkusím, Rose!" oponoval ji mužský hlas.
"Carlisle!" zakřičela znovu a pohled na její obličej zkřivený hrůzou a bolestí mě trápil.
"Snad si pamatuješ bolest transformace, ne? Nech Carlislea, ať dělá co umí." uslyšel jsem další hlas. Bezpochyby to byl hlas mužský, i když nezněl tak vyspělel jako hlas muže, kterého oslovovali Carlisle. Byl to spíš kluk.
"Ty zmlkni, na nic se tě neptám! Carlisle není čas na nějaký morfin! Rychle nebo zemře!" syčela Rosalie a pohlédla na mě.
Chtěl jsem ji dát najevo, že jsem v pořádku a natáhl jsem k ní ruku.
Zírala na mě. "Carlisle dělej!" vykřikla potom, přiskočila ke mně a za ruku mě vzala.
Byl to slastný pocit. Anděl mě drží za ruku a neřeje si,abych opustil tento svět. Zjevně se hádá se svou rodinou, jenom kvůli mně.
"Skutečně to chceš?" ujistil se Carlisle.
"Kdybych to nechtěla, tak ho nenesu vís jak osm mil! Kdybych to nechtěla mohla jsem ho zabít přímo na místě! Kdybych to nechtěla mohla jsem nechat toho medvěda povečeřet!" křičela, hlas se ji třásl, ale byla nádherná.
Stále tak nádherná.
Anděl, který byl momentálně plný zloby a usiloval o to,aby mi Carlisle pomohl.