24. Přátelé

26. dubna 2010 v 17:22 | Alice Cullen-Hale |  You´ve kept me waiting
Tentokrát to pro vás nebude takové překvapení, jako když se objevila Marie, hádali jste správně, že ty které Alice viděla jsou Denaliovi. Dejte se do čtení:-)


"Kam, kam? Bude to se to dát zrestaurovat? Vymyslím, jak to bude vypadat!" Esme byla andšená jako malé dítě, kterému nabídnete novou hračku.
"Alice, kde to je?" ptal se mě Jasper s klidem. On jediný věděl jak se musí ptát, na co. Znal podstatu mých vizí téměř stejně tak dobře jako já sama.
"Na Aljašce. Nevím jak se to místo jmenuje přesně, ale poznám to tam, jakmile to uvidím."
"To se bude dobře hledat. Aljaška je jako dlanička..." rozchechtal se Emmett.
"Jsme snad upíří, ne? Tak kruci, už jednou." bouchla Rose do kufru a ten se málem rozpadl.
"Povídej co jsi viděla. Třeba se mi podaří najít jejich myšlenky a hledání bude o to snažší." poprosil Edward a tak jsem začala živě popisovat svou vizi.
Ostatní naslouchali,ani nedutali.

Když se vrátil Carlisle domů, sdělil nám, že všechno rozhlásil tak, jak jsem mu řekla a Edward odtušil, že tato zvěst už se nese po městě. Ti zvláštní Cullenovi, co se sotva přistěhovali se už zase stěhují proč, protože jsou velice znepokojení z těh vražd. Stejně jako všichni. "Navíc nejsme jediní, kdo to udělal." dodal Edward.
"Nebo udělá. A Maria se to nedozví, vyjde to." zatryklovala jsem nadšeně a políbila Jaspera.


"Dobře. Takže vy dva stopaři, kudy teď?" zeptal se Emmett, zastavil se a posadil se na kufr. Sníh pod ním se probořil a on zahučel do závěje.
Před třemi dny jsme opustili Calgary.
Právě včas. Maria sice žel bohu zabila dalšího člověka v den našeho odjezdu. Její plán ale nevyšel. Netušila, že odcházíme.
Nepochodila.
Odjeli jsme autem, ale Carlisle ho nechal stát před nějakým domem, těsně před tím než jsme se přiblížili k Aljašce. Klíčky nechal v zapalování. "Nějakým lidem se bude jistě hodit." zamumlal rozpačitě.
Popadli jsme kufry se svým oblečením a začali hledat, tu oridnu, kterou jsem viděla.
"Nejsem stopař." osopil se Edward. "A kudy nevím. Neslyším je."
"Nevyšiluj,ano?" zamumlala Rose a plácla sebou do závěje.
"Já..." začal se Edward hádat.
"Jsme blízko." přerušila jsem je. "Vím to. Už to nebude daleko slibuju."
"Neptám se proto, že by mě bolely nohy. Ale protože mě to zajímá." zasmál se Emmett a zase se zvedl.

Nastražila jsem uši.
Kousek od nás zakřupal sníh. Vtom se zatřásla větev nad Esmeinou hlavou, spadnul sníh, Edwardovi za krk a na zem seskočila štíhlá žena s rezavě blonďatými vlasy.
Tu kterou jsem spatřila.
Ze stínů lesa se vynořili další dvě. Netvářily se zrovna přátelsky.

Emmett zavrčel a přitáhl si Rose k sobě. Jasper ho napodobil, jen s tím rozdílem, že hrábl po mě.
"Klid, klid!" zvolala jsem a vymanila se ze Jasperova objetí. "To je v pořádku!" snažila jsem se ujistit obě strany. "Carlisle, to jsou ony. Ještě s nimi žije jedna žena a muž."
Ženy se zamračily.
"My vám nechceme ublížit. Má dcera Alice má dar, vidí budoucnost. A spatřila vás a to znamená, že jsme se měli setkat." promluvil Carlisle.
"A stát se přáteli." pronesla Esme jemně.
"Představím vám svou rodinu. Já se jmenuji Carlisle. Tohle je má manželka Esme. A tohle je Edward..." Nikomu neušlo jak si ho se zájmem prohlíží.
"Emmett a jeho žena Rosalie a tohle je Jasper a jeho Alice."
"Ty jsi je všechny proměnil?" pronesla žena, kterou jsem ve své vizi spatřila jako první.
"Pouze Alici a Jaspera ne." odpověděl Carlisle.
Esme se toho chytila. "Můžeme vám povědět své příběhy."
Rosalie zakoulela očima.
" Irino, pojďme domů. Tam si všichni o všem promluvíme." promluvila další z žen.
Ta kterou oslovili Irino, to zvažovala. "Dobrá. Pojďte s námi." pokynula nám, abychom ji následovali.
Ostatní z rodiny se tvářili nejistě, ale já věděla, že je vyhráno.

Vedly nás lesem, potom přes zasněženou pláň, na které jsem je uviděla ve své vizi.
A spatřili jsme dům. Byl velmi honosný, dvoupatrový, měl francouzská okna, krásnou verandu, momentálně zapadanou sněhem.
V místnosti, která zřejmě sloužila jako obývací pokoj, byl krb, ve kterém vesele praskal oheň.
Irina otevřela dveře. Z gauče vyskočili dvě postavy, zjevně zbytek jejich rodiny.
"Eleazare, Carmen, vedeme přátelé." pronesla Irina zvučně a oslnivě se usmála.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Klikněte, prosím!

Klik:-) 100% (307)

Komentáře

1 Miss.Greene Miss.Greene | 26. dubna 2010 v 17:53 | Reagovat

krásná kapča:)honem další:)

2 LilIane Evans LilIane Evans | Web | 26. dubna 2010 v 17:54 | Reagovat

super kapitola :):):)

3 Naty Naty | Web | 26. dubna 2010 v 18:24 | Reagovat

Krása! :-) Úžasné :-D Ja túto poviedku milujem! :-) Škoda, že ju už nedávaš až tak často, ale to chápem. Ani ja občas nestíham a nie vždy kope múza :-) Dúfam však, že čo najskôr bude pokračko a som zvedavá ako to dopadne s Mariou- nájde ich? Nenájde? :-) Veď uvidíme :-)

4 Tessie Aff Tessie Aff | Web | 26. dubna 2010 v 19:42 | Reagovat

Krása, tuhle povídku miluju, je skvělá.
Jsem zvědavá, co udělá Maria, až sedozví, že už nejsou tam, kde by měli být :-? No jo, Tanya. :-?
Dobrý bylo to, jak Emmett zahučel do závěje, vždycky se něco najde :-D Jsem zvědavá, jesti je Maria najde. Úplně děsně. :-D Mocinky se těším na další kapitolku, snad bude celkem brzy. :-D Moc se těším :-D

5 Moreen Moreen | Web | 26. dubna 2010 v 19:42 | Reagovat

vedeme přátele :-D jakoby se už dávno znali.. a emmet, já z něj prostě nemůžu, aljaška je jako dlanička :-D jsem zvědavá na edwarda, až se okolo něj začnou ty ženské motat :-D

6 Asnazu - SB Asnazu - SB | Web | 26. dubna 2010 v 22:36 | Reagovat

nádhera :D Emmett borec jako vždy xD jsem zvědavá co řekne Maria na to že se odstěhovali xD

7 Vampires.... Vampires.... | Web | 28. dubna 2010 v 17:17 | Reagovat

Krásny blog :)........

8 Katie - SB Katie - SB | Web | 28. dubna 2010 v 17:45 | Reagovat

no jo, čekala jsem to :D...a vypadá to dobře :D...těším se na pokračko :D

9 *Anytt *Anytt | Web | 29. dubna 2010 v 13:00 | Reagovat

teda,je to opravdu moc mco zajímavé :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama