Březen 2010

Charlieho andílci na plný pecky

30. března 2010 v 15:37 | Alice Cullen-Hale |  Filmy
http://www.iceposter.com/thumbs/MOV_b880b1e1_b.jpg
Natalie Cook, Dylan Sanders a Alex Munday jsou znovu v akci! Tentokrát jsou v sázce dva stříbrné prsteny, které mají mnohem vyšší hodnotu, než by se na první pohled zdálo. Obsahují totiž velmi cenné informace, s jejichž pomocí lze odhalit novou identitu všech osob, zařazených do národního programu pro ochranu svědků. Když svědkové postupně začínají umírat, CHARLIEHO ANDÍLKY čeká nový úkol. (csfd.cz)

Charlieho andílci

29. března 2010 v 15:31 | Alice Cullen-Hale |  Filmy

http://image.tmdb.org/t/p/original/eBzf9d09Vgq2HSVC4fIZm1QNQd.jpg
Tři agentky na vysokých podpatcích a v přiléhavých garderobách dostávají novou úlohu. Přímo ze své kanceláře je unesen majitel velké společnosti Knox Technologies a v ohření je jak jeho život tak životy tisíců lidí na světě. Natalie, Dylan a Alex mají co dělat,aby přišli zločinu na kloub. ( csdf.cz)

Jarní úklid u Cullenů

26. března 2010 v 13:30 | Alice Cullen-Hale |  Jednorázovky
A máme tu pátek a přednastavený článek :-) Já jsem momentálně v divadle, nejspíš pobíhám po jevišti, máme soustředění. Ale rozhodla jsem se vám, zpříjemnit páteční odpoledne... Teda doufám, že to bude zpříjemnění. Napsala jsem další z vašich oblíbených parodií, tak snad se vám to zase bude líbit.

* sobota ráno*
* všichni členové Cullenovi rodiny se řádně flákají*
*až na jedno*

Carlisle: *oblečen vzástěře, na hlavě má šátek, na rukou gumové rukavice a vařečkou tluče do hrnce/* Vstáváme,neleníme!
Emmett: *leze ze svého pokoje* Carlisle, co to máš na sobě?
Carlisle: Pracovní úbor, ty trubko. Za pět vteřin všichni v kuchyni!

*za pět vteřin tedy všichni stojí v kuchyni, v řadě vyrovnaní podle velikosti*

Carlisle: *počítá* Dva, čtyři, šest....*rozhlíží* Sedm? Kde je sedm? Kdo chybí, ať se přihlásí!
Alice: Edward tu není.
Rosalie: Beztak odpočívá u Belly, spíš s Bellou...
Emmett: V posteli.
Carlisle: *pokýve hlavou* Aha. Lajdák jeden! Ale neunikne. Jazzi, skoč pro něj.
Jasper: *skĺopí hlavu, zírá do země* To nepůjde...
Carlisle: Jak nepůjde? Netrefíš snad k Belle?!
Jasper: Trefím, ale....
Alice: Ničeho se neboj a pověz nám, to miláčku.
Jasper: Totiž jde o to...
Alice: O co? Mluv...
Jasper: *nasupeně* Rád bych! Ale ty mi pořád skáčeš do řeči!
Alice: *uražený výraz*
Carlisle: Tak co?!
Jasper: Carlisle, ty jsi říkal, skoč. A k Belle to na jeden skok vážně nedám. Na dva možná,ale na jeden?
Carlisle: Můj ty bože, Jaspere ty jsi pako. To byla metafora!
Alice: Nenadávej mu! To můžu jen já.
Esme: Carlisle chtěl říct, aby jsi přivedl Edwarda. A zatímco budeš pryč, nám Carlisle poví, co chystá.
Jasper: *odchází*
Carlisle: *otočí se čelem k rodině, popadne mop, nasadí nadšený úsměv* Jarní úklid!
Emmett: Carlisle usoudil, že kariéra doktora mu málo vynáší. Uklízečky jsou asi lépe placené.
Carlisle: * přetáhne ho mopem po hlavě*
Esme: *mezi ně vstoupí* Ale no tak, neperte, se ano? Miláčku, nikdy jsme jarní úklid nedělali. *pokouší se mu vzít mop*
Carlisle: Právě! *mop nevydá* Nejvyšší čas začít!

*oknem se vrátí Jasper, schovává se za Alicí*
* za ním se řítí rozlícený Edward*

Carlisle: *přitáhne Edwarda k sobě pomocí mopu* Jdeš pozdě synku.
Edward: já jsem chtěl být s Bellou. V tom tam vpadne tenhleten *ukazuje na Jaspera* a použije na mě hrubé násilí!
Esme: Násilí?!
Jasper: Nechtěl odejít, tak jsem ho kousl. Jenom tak nepatrně! A on za mnou vyrazil jak šílený.
Edward: Nepatrně?! Podívejte se! *všem ukazuje otisk zubů na paži*
Carlisle: Blbinky, blbinky. Edwarde, vzhledem k tomu, že jsi přišel pozdě *podává mu mop a kbelík* uklidíš koupelnu. *ještě mu hází dezinfekci*
Edward: Jáááá?
Emmett: *prohlíží si dezinfekci, co Edward drží v ruce* Ty a Mistr Proper to hravě zvládnete.
Rosalie: *záchvat smíchu* Á, Edward bude šůrovat koupelnu!
Carlisle: Rose, ty moje dcerunko, ty jsi pilná jako včelka. Můžeš umýt okna v celém domě.
Alice a Jasper: *se snaží zdechnou*
Esme: *žaluje* Carlisle, oni utíkají!
Jasperr: *hrozí Esme pěstí*
Carlisle: Nikam! Vy dva převléknete povlečení, utřete prach v pokojích a taky vyklepete koberce!
Alice: Jsem snad pokojová služba?
Carlisle: Můžeš si to představovat.
Alice a Jasper: *odchází a snaží se podrazit Esme nohy*
Emmett: Co budu dělat já?
Carlisle: Ty vypereš a vyžehlíš. A ujistíš se, že se nám do oblečení nedaly moly!
Esme: Zvlášť důkladně prohlédni můj norkový kožíšek.
Emmett: A když tomu Esme tak rozumí, může to udělat sama, ne?
Carlisle: A to je nápad! Tak šupky, Esme! A u košil mi hezky vyžehli límeček. No a ty Emmette, poklidíš sklep.
Emmett: Nemáme sklep.
Carlisle: Tak vyčisti komín.
Emmett: *odejde*
Carlisle: *zjistí, že v kuchyni osaměl, jde do obýváku a natáhne se na gauč* Tak a já budu pěkně odpočívat...
Edward: *vejde* Hele už to mám. *všimne si, že Carlisle leží* Jo, tak ty nás všechny zaúkoluješ a sám se válíš?
Carlisle: *vyskočí* Kdepak! To já jen kontroluju strop, jestli v něm nemáme dřevomorku.
Edward: V sádrokartonu, jo?
Carlisle: Jeden nikdy neví. A ty máš hotovo? To už jsi seškrabal i tu plíseň z vany?
Edward: Ne, to nejde. Mimochodem jak se tam dostala?
Carlisle: Alice dělala nějaký pokus a přilepila ji tam vteřiňákem.
Edward: Aha... *odšourá se do koupelny*

*mezitím v jiných částech domu*

Alice: Sakra, v tom povlaku je příliš malý otvor na tak veliký polštář!
Jasper: *vezme ji povlak, ozve se temné křup* A hned je to lepší, ne?
Alice: *políbí ho* Ty jsi tak chytrý!

Rosalie: *stojí na parapetu v otevřeném okně vedle sebe má kbelík s vodou*
Esme: *dole věší prádlo*
Rosalie: *nahýbá se, aby okno důkladně umyla ,ale upadne ji hadr, kterým okno myj a přistane Esme na hlavě*
Esme: Fůůůůj!
Rosalie: Omlouvám se ti Esme! *chce seskočit dolů, ale skopne kýbl a opět na Esme*
Esme: Rose! *popadne košík s kolíčky a mrskne jej po Rose*
Rosalie: *uhne* Vedle, vedle! * sejme ji koš plný prádla, poroučí se k zemi*
Esme: Zásah!

Edward: *v koupelně seškrabuje plíseň* Jééé, já si zlomil nehet!


*najednou se ozve přidušené volání o pomoc*
*všichni se seběhnou do obýváku*

Carlisle: *honem se hrabe z gauče a předstírá, že zametá podlahu, jakmile jsou v obýváku všichni zvedne se země a přechází s koštětem jako s rákoskou* Kdo tu křičí a ruší naši práci?
Rosalie: Kde je má láska? Emmette?!
Carlisle: Poslal jsem ho čisti komín.
Edward: *uslyšel Emmettovi myšlenky* On se zasekl v komíně.

*všichni běží ke kamnům*

Jasper: *otevře dvířka kamen a řve dovnitř* Brácha jsi tam?
Emmett: Jo! To je dost, že si někdo všiml!
Edward: *odstrčí Jazze* A co tam děláš?
Emmett: *nakvašeně* Co asi? Vyučuju tady lidový tance!
Alice: hm, otevřel si tam byznys. To není špatný nápad.
Rosalie: Emmette, neboj se, dostaneme tě ven!
Edward: Jak jsi tam šprajclej?
Emmett: Normálně.... Nohy mám k vám dolů, hlavičku k nebíčku....
Esme: Leze na něj poezie.
Jasper: Nebo je přeci jen hlavou dolů a překrvil se mu mozek.
Edward: Dobře, jdu na střechu a pokusím se ho vyprostit.

*po deseti minutách*

Rosalie: * řve do kamen* Tak co?
Emmett: Edward polemizuje, zda má tahat spíš doleva nebo doprava nebo kolmo.
Alice: Ať prostě škubne.
Rosalie: Jenom opatrně!
Edward: Ticho, tam dole soustředím se.
Emmett. Ticho, soustředí se!

*dalších deset minutých plných Edwardova funění a Emmettova smíchu a stížností, že to lechtá*

Edward: Můžu se na to vys...
Esme: Bože, to je slovník!
Rosalie: *volá do kamen* Emmette, jenom se ničeho neboj, my tě ven dostaneme! Nechceš něco?
Emmett: Jo, přestaň řvát.
Rosalie: *huláká* Cože? Tady není slyšet!
Emmett: Zato tady až moc.
Esme: Rose, přines mu něco k jídlu. Bude mít radost.
Rosalie: Dobře. *nakloní se ke kamnům* Emette, přinesu ti krásného jelena, ano? Vydrž!
Carlisle: *přichází zvenku s tyčí* Takhle to nejde. Pomůžeme Edwardovi.
Alice: Kde jsi vzal tu tyč?
Carlisle: Narychlo jsem ohobloval jeden stromek. *sfoukne si z nehtů piliny a strká tyč do komína*
Emmett: Jauuu! Co to je?
Carlisle: Zaberte!
Esme: Alice se ulejvá!
Alice: Kdybys nekecala....
Edward: Hej rup!
Emmett: Sadistiiii!
Edward: A je to! Emmette, jsi volný.
Emmett: Díky rodinko!
Rosalie: *běží z lesa s ještě se zmítajícím jelenem v náruči, uvidí Emmetta na střeše* Emmette! *letí k němu chce ho obejmout, pak si to rozmyslí* Jsi celý od sazí. Jdi se umýt, pak tě obejmu.
Emmett: Jdu do koupelny... * vytratí se*

Esme: *kouká na hodiny* To nám ten den utekl! Je sedm večer.
Jasper a Edward: Večerníček! *vrhnou se k tv*
Alice: Jako malý....*koukne na obrazovku* Krteček! *skočí na gauč mezi Edwarda a Jazze*/
Rosalie: A jarní úklid je za námi.
Carlisle: Omyl. Před námi, zítra pokračujeme, nic se nestihlo.
Edward: To se zas budeš flákat a my makat?
Esme: Cože?
Edward: Carlisle tu ležel na gauči....
Esme: *přimhouří oči*
Alice: Ty nás všechny zapřáhneš a sám se válíš?
Carlisle: Ne, to je omyl, omyl!
Esme: Chtěl jsi jarní úklid? Máš ho mít! *vrazí mu do ruky mop*
Carlisle: Já? Uklízet?
Emmett: *příchází už čistý* A můžeš začít koupelnou.

Oficiální plakát k Eclipse

25. března 2010 v 8:43 | Alice Cullen-Hale |  Zatmění

18. Slavnost

23. března 2010 v 12:58 | Alice Cullen-Hale |  You´ve kept me waiting
Musím se přiznat, že na tuhle kapitolu jsem náležitě pyšná a považuju ji uza dosti povedenou, tak snad bdete míst tejný názor...

Nedokáži popsat jaké to bylo. Cítila jsem tak šťastná. Stala jsem se Jasperovou ženou, bylo to oficiální, teď nás nic, nic a nikdy nerozdělí! Byla jsem si tím absolutně jistá. Jen co jsme se od sebe odtrhli, všichni propukli v jásot.
Emmett mě popadl do náruče, přitiskl si mě na prsa a potom mě vyhazoval do vyšky jako malé dítě. Peter někam odložil svou masku důstojnosti a s Jazzem předáváděli jakýsi oslavný taneček, který nevím kde vzali. Asi si vzpomněli na staré čas,kdy bojovali na jihu a naši svatbu brali jako jisté vítězství.
Esme vzlykala do Carlisleova ramene, který ji utešoval a zároveň nadšeně tleskal.
Edward vyhrával na piáno oslavnou fanfáru a Rose po něm házela rýži, zatímco Charlotta ji házela po střídavě na mě a na Emmetta, který mě stále držel na Jazze který křepčil spolu s Peterem.

Hastings DVD Greeting

20. března 2010 v 12:08 | Alice Cullen-Hale |  Nový Měsíc
Ashley a Nikki to moc sluší....

17. Svatba

18. března 2010 v 18:13 | Alice Cullen-Hale |  You´ve kept me waiting
Sice jsem původně chtěla ještě napínat... Nakonec jsem si řekla, že nebudu zlá :-) A kapitola, na kterou jste se klepete někdy už od začátku března... :-)

Ano, neodvratně je to tady. Ten kýžený okamžik. Jen za několik málo hodin se budu vdávat. E
sme se zavřela v koupelně a vytvářela si účes, Rosalie laškovala s Emmettem ve vedlejším pokoji, Jasper byl pod dozorem Carlislea a Edward lítal od jednoho k druhému, vyřizoval co kdo komu vzkazuje a nosil věci.
Okolo jedenácté hodiny jsem se rozhodla, že je čas se obléct. Vytáhla jsem ze skříně své šaty. Samozřejmě, že byly bílé tak jak to má být. Vršek byl tvořen korzetem, pošitým žlutými korálky, které vytvářeli nic neříkající přesto krásné ornamenty a sukně byla nádherně nařasená, z jemné síťoviny s lehoučkým žlutým pruhem, nepravidelně se vlnícím po sukni a souhlasící s barvou korálků na korzetu. Byla jsem na ně právem pyšná a moc se těšila až si je obléknu. A Jasper se těšil ještě víc. Ty šaty jsme mu neukázaly a on při každé příležitosti loudil zda by je nemohl vidět. Ale nikdo z nás nepodlehl a tak měl překvapení navíc.

16. Loučení se svobodou

15. března 2010 v 18:59 | Alice Cullen-Hale |  You´ve kept me waiting
"Tak to se malinko kroť, Rosalie. Zas tolik řádit nemůžeme." napomenula ji Esme a pak se ďábelsky usmála (zdálo se to neuvěřitelné,ale i ona to uměla). "Ale trošku si zablbnout můžeme!" křikla a s radostným smíchem jsme se rozběhly do lesa.
Tam jsme skolily několik srnek a ukojily svou žízeň a jak nezapoměla podktnou Rosalie budeme mít na zítřek krásně vybrarvené oči. Někdy ji jde jenom o vzhled. Ale měla pravdu.
Záhy jsme se rozhdly vrátit se domů, vzít si auto a vyjet si do města.

15. Peter a Charlotta

13. března 2010 v 10:56 | Alice Cullen-Hale |  You´ve kept me waiting
"Alice?! Jasper je zpátky! S Peterem a Charlott!" volala na mě Esme zdola.
"Já vím!" zakřičela jsem v odpověď. Už asi dvě hodiny se na jejich příchod, o kterém jsem věděla díky vizi těším. Vím, že to je ošklivé, ale Peter s Charlot mi byli vcelku ukradení. Hlavně, že Jasper je zpátky. Seběhla jsem dolů, do obýváku.

Peter a Charlot se s ostychem rozhlíželi kolem, Jasper jim stál po boku. Jakmile si mě všimnul, což bylo doslova okamžitě roztáhl náruč a já mu do ní radostně skočila. Vzhledem k návštěvě to nebylo moc zdvořilé, ale mě se tolik stýskalo! V jeho náručí jsem byla absolutně v bezpečí. Pevně jsem se k němu přitiskla a políbila ho na krk. Víš jsem žel bohu nedosáhla. Už takhle jsem si musela stoupnout na špičky. Jazz se zasmál, ačkoliv já na této skutečnosti neshledávala nic vtipného a sklonil se, aby mě mohl políbit na rty.
"Chyběla jsi mi." zašeptal tak abych to slyšela jen já, přestože místnost byla plná upírů s vynikajícím sluchem. Stále mě objímal, ale otočil se ke svým přátelům. "Petere, Charloto tohle je moje Alice."