Upálená

14. července 2009 v 12:45 | Alice Cullen-Hale |  Jednokapitolové
S hlavou hrdě vztyčenou jsme kráčela k místu, kde na mě čekala smrt. Moc jsem bála.
Co mě čeká?
Bude to bolet?
Ale kdy jsem viděla ty nabubřelé ksichty inkvizitorů, kteří si říkali svatí muži a podobně zmocnil se mě vztek. Ne, neudělám jim tu radost a neukážu svůj strach. Oni měli ke svatosti velmi daleko, ale mě teď mě měli upálit. Stráže mě vedli pěkně pomalu a demonstrativně, aby shromážděný dav viděl jak dopadnou kacíři a čarodějnice. Vtom můj průvod smrti někdo narušil. Davem se prodrala dívka, vysoká jako já, s vlasy spletenými do copu. Tvář měla poznačenou slzami, dlouhým pláče. "Já nechtěla! Přísahám, nechtěla jsem! On mi tvrdil… Že mě miluje, Kristen já skutečně nechtěla..." Křičela jako šílená.
"Stephenie…" zašeptala jsem.
"Odveďte ji!" zahučel velitel stráže. Vyhověli mu a Stephenie odtáhli někam do davu.



Stephenie. Stephenie moje kamarádka. Já ji brala jako sestru. Byly jsme spolu odmalička. Všechno jsem ji svěřila.
A tak když jsem zjistila, že dokážu namíchat hojivé masti a nebo naopak lektvary a roztoky a ničivými účinky a napadají mě různé verše, určené k ničení zla...
Když jsem zjistila, že jsem… No ano, že jsem čarodějka pověděla jsem ji to.

"Ale nesmíš to nikomu říct." Zapřísahala jsem ji tenkrát.
"Ani Rolandovi?" zeptala se s našpulenou pusou.
"Ne."
" Říkáme si všechno."
Dobře si vzpomínám jak jsem si musela vzdychnout. Roland nejspíš obchodník, který se před měsícem objevil ve městě se mé " sestřičce" dvořil. Ale skoro nic o sobě neřekl. Zato chtěl vědět všechno a o lidech z města. " Tak tohle mu neřekneš." Zasyčela jsem přísně.
Ale ona mě neposlechla.
Týden nato mě inkvizice vyvlekla z domu. V podhradních kobkách, mučírnách, se zastavil Roland. Chrastil mi pod nosem váčkem s penězi. " Tvé Stephenie, tě zradila… Řekla mi všechno co umíš!"
"Obelhal jsi ji."
"Ano. Snad sis nemyslela, že ji miluji!" rozesmál se a plivl mi pod nohy. "Chtěl jsem po ní jen informace. Ty oblbovačky kolem jsou bohužel nezbytné."
Znechuceně jsem se odvrátila hlavu. "Není první, že?" zašeptala jsem.
"Ne. Možná se přijdu podávat na rynek.Až budeš na hranici…" zašeptal ještě jednou zachrastil zlaťáky a se smíchem odešel.

Hlas kněžího mi připomněl kde sem. "Za ohavné činy páchané proti církvi a bohu byla odsouzena k smrti upálením! Na hranici s ní!"
Ohrnula jsem ret. Doteď jsem chránila město před démony, jsem zvědavá jak si poradí. Jestli existuje nějaké nebe a já se tam dostanu tak se z nějaké nebeské pavlače podívám jak se jim daří. Strážný škubl provazy, které mi poutaly ruce a přivázali mě k železné tyči. Začali kolem kupit dřevo. Mlčenlivě jsem to pozorovala.
"Máš nějaká poslední slova?" zeptal se inkvizitor s křížem v ruce.
"Jistě, že mám." Zasyčela jsem a kněz se pokřižoval. "Nevíte jak moc se pletete. Jakou děláte chybu." Vykřikla jsme dost hlasitě, aby to lidé slyšeli. Kdyby to šlo naplivala bych jim do obličeje.
"Zapalte hranici!" vykřikl velitel stráže a jeho poskoci mu vyhověli. S loučemi v ruce se blížili.

"Ne! Nedělejte to! Myslím, že jsme se mýlila, když jsem to Rolandovi říkala! Byla jsem opojená vínem…" Stephenie se bůh ví jak dostala ke kněžím a teď je zoufala tahal za pláště.
"Opilá? To je hřích dcero! Za to je patnáct otčenášů!" zahřímal kněz.
"Jistě." Sklopila hlavu, ale pak znovu zakřičela. "Proboha ušetřete ji! Je nevinná!"
"Popadněte ji a odveďte!" poručil velitel stráže. "A zapalte tu hranici!" dodal když viděl jak kněz koulí očima. Na vyhlášení mé nevinny bylo pozdě. Oheň byl zažehnut, hranice hořela.

" Kristen!" Stephenie se vyškubla kníratému poskokovi, který ji odváděla a zadívala se na mě. Tekly ji slzy. Stejně jako mně. "Odpusť mi to! Já mu věřila!" zanaříkala.
"A já věřila tobě!" zvolala jsem v odpověď.
"Odpusť…" zašeptala, ale já ji slyšela jako tak dobře jako kdyby křičela na celé kolo.
Plameny se dostála k mým nohám bolestivě pálily. Zadívala jsem se na ni. "Odpouštím ti…" vydechla jsem a věděla, že mě Stephenie slyšela.
A pak? Ztratila jsem vědomí a letěla pryč.
Dál a výš.
Pryč.

Pište komentáře prosím, chválu i kritiku:-)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Katka Katka | Web | 14. července 2009 v 13:31 | Reagovat

Zajmavá a smutná povídka.Bylo to tenkrát hrozné,když upalovali nevinné ženy,připomíná mi to dvě knížky,které jsem četla a ,které mě zaujali.První se jmenovala ,,Láska ve stínu popraviště",bylo složené ze šesti povídek,každá povídka byla o ženě,která byla popravena,byla to smutná kniha a mě se líbila,už protože byla historická apodle skutečnosti.Jedna povídka se jmenovala Terezka,bylo to o sedmnáctileté dívce,která žila v sedmnáctém století,její babička byla bylinkářka a ta Terezka se jednou zamilovala do mladíka Jana(myslím že tak se jmenoval),ale on byl zasnoubený s Evou dcerou rychtáře,jenomže on Evu nechtěl a také se zamiloval do Terezky,když se to Eva dozvěděla ,tak se jí chtěla pomstít a nakonec se jí povedlo dostat jí k soudu za Čarodějnictví  oni jí pak mučily a nakonec upálili,ten Jan se zastřelil.Druhá knížka,,Lásky šlechtické" to bylo něco podobného,bylo to z pěti povídek,ta druhá povídka byla o tom jak si jeden šlectic najmul pomocnici,která mu moc pomáhala a díky ní zbohatnul a byl oblíbený,a když sní asi dva roky chodil,tak se dozvěděla,že se bude ženit,šla za nějakou nějakou ženou,která jí poradila ,,kouzlo" jak si získat jeho lásku,ale on na to přišel a protože se jí potřeboval zbavit obžaloval ji z Čarodějnictví a ona nakonec umřela

2 el el | Web | 14. července 2009 v 16:44 | Reagovat

Nádherný, mě se to moc líbí! :-)  ;-)

3 bonbooonek bonbooonek | 14. července 2009 v 17:39 | Reagovat

smutňoučký...radši ani nechci vědět kolik žen a dívek kvůli těm debilům upálily... :-!

4 *{_Smiley_}* // Your AffíQ =o* ♥ *{_Smiley_}* // Your AffíQ =o* ♥ | Web | 14. července 2009 v 18:58 | Reagovat

diplom

5 Katka Katka | Web | 14. července 2009 v 22:14 | Reagovat

Přiznávám,že je to první povídka kterou jsem od tebe četla,ale po tomhle si přečtu ještě další

[3]: Naprosto souhlasím byli to debilové,kdyby se jim tak stalo něco takovýho jako co jim dělali,kdyby je alespoň popravili nějakým bezpolestným způsobem

6 Tahmed Tahmed | E-mail | Web | 15. července 2009 v 14:17 | Reagovat

nechceš si zahrát bleskovku? http://alicejasper.blog.cz/0907/9-bleskovka  :-)

7 Bella :) Bella :) | Web | 15. července 2009 v 17:03 | Reagovat

jj tohle je krásná smutná povídka....... :-)  [:tired:]

8 Petra Petra | Web | 16. července 2009 v 16:17 | Reagovat

Je skvěle napsaná, prožívala jsem to s ní :-)

9 Ráďa Ráďa | Web | 18. července 2009 v 15:56 | Reagovat

Tyjo...fakt moc pěkný :)

10 Kačulinka #13 - SB Kačulinka #13 - SB | Web | 31. července 2009 v 18:03 | Reagovat

ty jo, fakt moc nádherná...nemám slov..krásná, ale smutná :-(

11 moreen moreen | Web | 6. srpna 2009 v 21:14 | Reagovat

prý pište kritiku, kritizovat není co! bylo to moc hezké, takový náhled do myšlenek před smrtí.. souhlasím se všemi, tohle upalování bylo hrozný svinstvo v dějinách lidstva, jestli je peklo, tak by tam inkvizitoři měli hnít do konce věčnosti! jinak jsi to podala opravdu mistrovsky :)

12 Lucett Lucett | Web | 12. září 2009 v 21:33 | Reagovat

Vážně musím pochválit. Není to kýčovité ani extra strohé, je to akorát tak, aby se to dobře četlo a čtenáři přitom vhrkly slzy do očí... =)

13 snowangel snowangel | E-mail | Web | 3. října 2009 v 13:06 | Reagovat

smutné, ale moc pekné

14 cassiopea-black cassiopea-black | Web | 23. června 2013 v 16:12 | Reagovat

tohle téma mam v oblibě :) moc pěkně napsaný, ale je vidět, jak moc ses v tom psaní zlepšila ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama